V 15. a 16. století bývaly zvony zavěšovány také opačně než je obvyklé - srdcem nahoru. Bylo to výhodné zvláště pro těžké zvony, které tak bylo snadné rozhoupat - zvon se rozhoupal vlastní vahou a v pohybu dále udržoval šlapáním. Protože tento způsob zavěšování byl v 17. století považován za nekatolický, na většině věží byly takto umístěné zvony zavěšeny srdcem dolů. Zdůvodnění "nekatolický" se mi jevilo málo přesvědčivé pro množství pracných rekonstrukcí, zejména když se to netýkalo zvukového efektu a zavěšení nebylo viditelné. Abych se přesvědčil, jaký mohl být jiný důvod pro změnu v zavěšení zvonů, rozhodl jsem se celou věc zpětně prověřit. Výsledek se dostavil rychleji než jsem očekával, k důvodu nekatolický je nutné přidat důvod energetický.
Jako maketu věže jsem použil jeden metr vysoký mramorový šestihran o hmotnosti asi 200 kg a postavil jsem jej do energetické zóny. Pro přehlednost jeho energetickou hodnotu nebudu konkretizovat a označím ji jako základní. Bronzový odlitek zvonu o hmotnosti 1,5 kg jsem umístil na maketu věže (srdcem dolů) a po krátké době se její základní hodnota zvětšila téměř na trojnásobek. Při umístění opačném (srdcem nahoru) se základní hodnota věže zmenšila asi o 20 %. Tento pokus jsem mnohokrát opakoval vždy se stejným výsledkem. Není tedy o čem diskutovat, pracná rekonstrukce kostelních věží je tím dostatečně zdůvodněna. Ale nabízí se otázka, jak to s těmi hroty opravdu je, a experimenty pokračují.
Na maketu věže jsem umístil papírový model pyramidy o straně základny 32 cm, vně i uvnitř polepený hliníkovou folií. Základní hodnota věže se tím zvětšila o 250 %. Když jsem na maketu věže postavil model pyramidy obráceně (na její vrchol), základní hodnota věže se zmenšila o 30 %. Se stejnými výsledky jsem experimentoval i s jinými kovovými hroty. Vrcholy některých egyptských pyramid byly rovněž kovové, mohlo by být zajímavé s nimi v tomto směru dále experimentovat. Kovový hrot není ale podmínkou pro energetický zisk věžové stavby. Funguje to s menším energetickým ziskem i u obelisků s kamennými hroty. Obelisky mají stejnou energetickou funkci jako kostelní věže, tovární komíny nebo jiné podobné stavby - čerpají z energetického rastru energii a předávají ji hmotě ve svém okolí.
Kovovými hroty lze tedy manipulovat s energií hmoty v obou směrech. Je to nový poznatek, ze kterého plynou podněty pro další výzkum. Jsme o krok blíže neuvěřitelnému zjištění, že objevujeme energii, kterou lidé v naší historii již průběžně využívali.
Prosinec 2002
Miroslav Provod
Zdroj: Tajomstvá.org
