Již v Mezopotámii Sumerové používali rozdělení stupňů kruhu na 360, které používáme dodnes v geometrii a astronomii, ale jak se k tomu dopočítali? Používali ne stovkový systém, ale šedesátkový, neboli sexagesimální číselnou soustavu, kterou pak zdědili Babyloňané, začali číslem 6x10x6... a to Sumerové použili pro popis kruhu, 360 opět vynásobili x 10 a to je 1 sar což je 3600 pozemských let a přibližně jedna otočka Nibiru kolem Slunce. Nibiru se nekryje se Zemí!
Anunnakové se i na Zemi dlouho řídili sary, ale až někdy po potopě si řekli, že budou určovat čas i pozemský, protože 1:3600 by šlo kvůli poměru obtížně. Tak to udělali jinak, Země se jakoby kolébá, její oběh se kolem Slunce každý rok o něco zpozdí, tomu se říká precese rovnodennosti. Za 72 let to dělá 1 stupeň, rozdělili tedy dráhu Země na 12 dílů = domů zvěrokruhu, na každý tak připadlo 30 stupňů, v důsledku čehož se z jednoho domu přesuneme do dalšího jednou za 72x30=2160 let, to je jeden platónský měsíc, teď jsme ve znamení Ryb a zanedlouho se přesuneme do znamení Vodnáře.
Celková precese, neboli velký rok, nebo taky platónský rok proběhne za 12 x 2160 = 25.920 let. Když si vezmeme jeden platónský měsíc a porovnáme k jednomu saru 2160/3600, tak dojdeme k poměru 6/10, co odpovídá šedesátkové početní soustavě, kterou Anunnakové zvolili. 6/10 se označuje za božský poměr, je to zlatý řez. Rozdělení úsečky na dva díly tak, že poměr menší části k větší je týž jako poměr větší části k celé úsečce.
Pro čas používali jednotky Beru, byla to jedna dvanáctina dne, "jedna dvouhodina" od úsvitu do úsvitu, který my dělíme na dvacet čtyři hodin.
Zvěrokruh, obrázek k článku Dávní astronomové Není to tak dávno, kdy se počítalo na kopy 60 ks i velekopy 60 kop. Minuta má 60 sekund, hodina 60 minut. Jedna z výhod šedesátkového systému je, že se dá dobře rozdělovat 1/2=30, 1/3=20, 1/4=15, 1/5=12, 1/6=10.
V matematice Sumerové znali zlomky, mocniny, odmocniny, výpočet plochy a obvodu čtverce a obdélníku, násobilku, rovnice, mírové jednotky.
V astronomii znali slunovraty, rovnodennosti, sledování jiných planet, hvězdy rozdělovali na stálice (běžné hvězdy) a bludice (planety, komety, meteory), znali ekliptiku, znamení zvěrokruhu, souhvězdí, kalendář 12 měsíců, sedmidenní týdny, uměli určit zatmění Měsíce a Slunce.
Když všechno tohle znali, kdo je to naučil?
Námi známá nejstarší kultura je ta Sumerská. Kde zmizeli jejich předchůdci, kteří by museli krůček po krůčku na všechno přicházet? O tom se nedochovaly žádné písemné památky? Jak to, že tu z ničeho nic je tak rozvinutá civilizace? V 15. století si lidé mysleli, že je Země plochá deska na želvě. Předčila je tedy civilizace, která tu byla o 5 tisíc let dřív? Je skutečností, že k vývoji lidstva od paleolitu (starší doba kamenná) přes mesolit (střední doba kamenná) k neolitu (mladší doba kamenná) a vzniku sumerské civilizace docházelo přibližně v intervalu 3600. Pak bychom si měli připustit, že všechny ty znalosti byly dary od bohů AN.UNNAK.KI (v sumerštině znamená "Ti kteří přišli z Nebe na Zemi").
"Všechno, co víme, nás naučili bohové," opakovali Sumeřané na mnoha místech.
Na obrázku je vyobrazení Anunnaků jako astronautů a jejich vesmírné lodi putující mezi Marsem (hvězdou se šesti paprsky) a Zemí (označenou sedmi body a vedle znázorněným rostoucím měsícem). Tento výjev se umisťuje do období věku Ryb - dvě ryby jsou totiž na výjevu vyobrazeny. Tím se dostáváme do období nejpozději 25.980 a 23.820 př. Kr.
Období
Nalezly se textové doklady, že sumerský zvířetníkově-kalendářní "bod nula" stál přesně mezi Býkem a Blíženci, na základě čehož se došlo k závěru, že rozdělení oblohy na dvanáct znamení zvěrokruhu proběhlo ještě před vznikem Sumerské říše, ve věku Blíženců. To si ovšem nedokázali vědci nijak vysvětlit. Ještě více pak vědce mátla sumerská astronomická tabulka v berlínském muzeu Předního východu, která začíná výčet zvířetníkových znamení Lvem - čímž už se dostáváme někam do roku 11.000 př.Kr., tedy zhruba do času potopy světa.
Použitá literatura:
[1] - Zecharia Sitchin, Když započal čas 1993
Matrix
Zdroj: hledani.gnosis9.net
