Je nejvyšší čas požádat pána Boha o změnu přírodních zákonů. Tresty za jejich překročení jsou neúměrně vysoké a přísné. Nehledě na to, že nelze u žádného z trestů uplatňovat nějaké polehčující okolnosti. Zkrácení doby trestu za dobré chování je u božích rozsudků taktéž absolutně vyloučeno. My lidé to máme dávno vylepšeno a zmodernizováno. Tak na co ještě čekáme?
Například takové mírné provinění, jako je nepozornost. Řežeš dříví na cirkulárce a nedáváš pozor. Máš smůlu. V lepším případě přijdeš o jeden prst. V horším o celou ruku. A s elektřinou je to ještě horší. Šáhneš o pár centimetrů vedle a je za to trest smrti! To my lidé jsme daleko ohleduplnější. Ve většině států světa jsme trest smrti zrušili úplně a za dobré chování ve věznici bývá obvykle pobyt trestanci zkrácen. A to neberu v úvahu amnestii! Ale pán Bůh nesleví! Neumíš číst, nebo vlezeš kam nemáš a je zle! Dokonce se nemůžeš beztrestně všeho ani napít! Za jediný lok žíraviny je krutá a pomalá smrt ve velkých bolestech. Jak my obyčejní lidé k tomu přijdeme?
Ještě štěstí, že je mezi námi i pár neobyčejných lidí. Těm pán Bůh občas přeje. Proč by obyvatel paneláku řezal dříví na cirkulárce, když má byt s dálkovým vytápěním? A pokud není právě povoláním stolař, k čemu by mu byla cirkulárka? A proč strkat prsty do elektrických rozvodů, když je za toto smrtelné riziko placen elektrikář. Přece pan ministr nebo špičkový manažer nebude při svém malém platu riskovat život tím, že by něco dělal vlastníma rukama! Sice se už stalo že úředník při usilovné práci usnul a vypíchnul si oko tužkou. Ale v době počítačů již ani toto nebezpečí nehrozí. Výjimka ale potvrzuje pravidlo. Někdy se stane i vysoce postavené osobě že havaruje s autem a na půl těla ochrne. A to doživotně. Nemůže uplatňovat zkrácení trestu za vzorné chování. Proto žádejme na nejvyšších místech změnu přírodních zákonů!
Jak to asi dopadne pokud nás Bůh vyslyší, zkoušíme s kamarádem zatím v domácích podmínkách. Vyzkoušeli jsme aplikaci některých českých zákonů na zvířatech a ptactvu. Každoročně ničil kamarádovi úrodu krtek. Už jej chtěl zabít, nebo alespoň chytit do klece. Zkusili jsme něco lepšího - bylo mu vysloveno podezření z ničení cizího majetku a bude vyšetřován na svobodě. Něco, nebo někdo mu kradl slepice. Už se chystal nastražit na pachatele past, ale pak zavrhl toto nehumánní řešení a případ odložil pro nedostatek důkazů. Nějací holubi si začali vylepšovat jídelníček krmivem pro slepice. Málem začal po nich střílet! Ale pak jim udělil dočasný azyl a dostávají bezplatně pro sebe krmivo, než si najdou práci. A co teprve v bytě! Odněkud emigrovaly myši. Našly útočiště v komoře. Z rodinného rozpočtu se vyčlenila část financí na jejich dočasný pobyt. Osvědčilo se to perfektně - přistěhovali se další příbuzní a první várka přistěhovalců už založila rodinu.
Mohl bych tak pokračovat do nekonečna a neměl bych čas vypsat tresty za překročení zákonů. Holubi se zatím ničím neprovinili, proto jim byl nabídnut zdarma odlet do vlasti - nebylo je za co trestat. Ale myši jedly i kamarádovy potraviny. Vlastní příděl jim nestačil. Byl jim proto zvýšen příděl z finanční rezervy určené na dovolenou. Bohužel se ještě situace zkomplikovala tím, že kamarádovi těžce onemocnělo prase. Chtěl ho původně zabít, ale pak bylo rozhodnuto že půjde na zvířecí kliniku, kde podstoupí finančně náročnou léčbu. Snad se pak dožije vysokého věku a nebude mu hrozit nebezpečí, že skončí na pekáči.
Nevím jak dlouho tento experiment bude trvat. Každopádně si však budeme moci v domácích podmínkách odzkoušet to, co ve velkém provádí už dávno naše vláda. A určitě se pak budeme v našich rodinách usilovně modlit k pánu Bohu, nebo k vládě ať změní své zákony!
Josef Otruba
exkluzívne.miesta
