Historie je něco, co se nikdy neudálo, sepsané někým, kdo přitom nebyl. Tento citát nás nutí zamyslet se nad tím, jaký smysl má bytí člověka, který o sobě hledá vše, co se mu kdysi vytratilo neznámo kam, aby dnes mohlo být znovu objeveno. Jestliže lidstvo v tomto pátrání po své minulosti nedej pán bůh selže, skončíme pak navždy v propadlišti dějin, odkud již není návratu!
Svět, v němž žijeme, nás obklopuje negativními vlivy, neboť v této realitě postrádáme všeléčivé ticho, klid a vnitřní spokojenost. Došlo k vykolejení zaběhnutého planetárního systému, který po milióny let, udržoval zdejší život v dokonalé rovnováze. Také byla narušena důležitá harmonie životního prostředí, jenž ze všeho nejvíc oslabila psychiku člověka, který se sám sobě stal katem!
Existuje tisíce způsobů, jak zabít čas, ale žádný, jak ho vzkřísit. Tento Einsteinův citát stále vyvolává hlubší zamyšlení nad tím, co stojí v pozadí za touto všeovlivňující a hlavně nesmrtelnou veličinou času? Je nepochybné, že veškeré změny zde na Zemi probíhající, jsou kontinuálně řízeny časovou jednotkou, která je esencí zrodu života, ale také kapkou jedu ohlašující jeho zánik.
Každá lidská bytost hned po porodu, spatří zázrak všudy přítomného světla, které prostupuje přes všechny části oka (rohovka, čočka a sítnice). Světlo je tedy nepochybně tím prvním elementem, které vytváří téměř všem živočichům ducha přítomnou realitu. Lze na něj nahlížet jako na projektor pohyblivého obrazu, navíc je zdrojem existenčního bytí pozemského života. Co je to světlo?
Dokud bylinky svou přirozenou silou uzdravují člověka, nelze nikdy pochybovat o tom, že živočišný druh Homo sapiens, je pokrevním potomkem moudré matky přírody! Předpokládám, že většina lidí zná nějakou léčivou bylinu, která v případě nečekaných zdravotních problémů, dokáže svým účinkem vyzrát jak nad nemocí, tak i špatnou depresivní náladou...
V letošním roce jsme se stali nečekanými svědky neobvyklých útoků, které bychom mohli přirovnat až k sci-fi válce, odehrávající se kdesi v budoucím čase. O kybernetickém způsobu boje se přesvědčily nedávno také české servery, které se rázem ocitly pod těžkou palbou hackerských agresorů. Současná civilizace již dávno nevede války, tak jako dříve na bojovém poli, ale na fiktivním území počítačových simulací, které kupodivu vykazují větší zastrašovací potenciál, než-li zbraně hromadného ničení. Toto je zásadní mezník v dějinách lidstva, který ohlašuje příchod nové éry v tomto 21. století!
Za posledních deset let jsme radikálně pozměnili náš potravinový jídelníček, který je v mnoha ohledech, daleko více pestřejší a hlavně vyrovnanější, než tomu bylo ještě v nedávné minulosti. Jíme ve větším množství ovoce a zeleninu, omezili jsme výrazně tučné maso, na talíři nám přibylo více ryb, ale i mořských plodů. Na první pohled se zdá, že žijeme dnes oproti dřívějšku, zdravěji a lépe, ovšem realita nikterak nepotvrzuje tuto popisovanou skutečnost! Proč tomu tak je? To si pojďme nyní rozvést podrobněji...
Polovina z toho, co sníme, udržuje na živu nás, druhá polovina lékaře...
Tohle egyptské přísloví je zvlášť v těchto hektických časech výstižné. V současnosti jsou průmyslově zpracované potraviny zbaveny těch nejdůležitějších minerálů, vitaminů, ale i vlákniny, což se promítá do celkového zdraví dnešní populace, která je v posledních letech stále více churavější. Proč asi?
Zdá se to být neuvěřitelné, o to víc ještě v těchto moderních časech, ale člověk je jedním z nejzáhadnějších tvorů na této planetě. Přestože zkoumáme cokoliv, provádíme různé experimenty na zvířatech, dokonce i sami na sobě, tak o lidském druhu a jeho potenciálu skutečně mnoho nevíme. Uvnitř lidské duše se sice dodnes ukrývají silné zvířecí pudy a instinkty, jenže to neznamená, že jsme vzešli pouze z genetického zdroje primátů, čili těch opic, které jsou nám v ledasčem tolik podobné.
Je to šokující, ale podle mnohých statistik je naše civilizace stále více nemocnější. Trpíme všemi možnými zdravotními neduhy, které nás sužují silněji než kdy jindy v minulosti, a tato vzrůstající tendence je doopravdy nezastavitelná. Například nárůst nově diagnostikovaných pacientů s rakovinovými nádory je oproti minulosti ohromující. Konkrétně mezi roky 1998 a 2008 stoupla tato nepříznivá křivka o neuvěřitelných 28%, což je naprosto alarmující fakt. Z tohoto důvodu nemůže nikdo o sobě tvrdit, že se ho onkologické onemocnění netýká, zvláště pak, když každý třetí obyvatel České republiky v průběhu svého života, onemocní rakovinou a každý čtvrtý na ni dokonce zemře!
