Naši předkové od pradávna vyprávěli příběhy o rusalkách, hastrmanech, skřítcích a vílách. O jejich existenci se psalo a mluvilo ve všech kulturách a na všech kontinentech po celá tisíciletí. To jen naše hloupoučká mladá „moderní“ společnost zavrhla všechny tyto příběhy a odkazy jako pohádky pro děti a přestala jim zcela věnovat pozornost. Když se ale rozhlédneme kolem, tak to podle toho taky tak vypadá...
Proč je heslo „Za dobrotu na žebrotu“ tak oblibené? Nebo „Každý dobrý skutek bude po zásluze potrestán“? Proč se zdravá dobrota vytratila z našeho každodenního života? Když jde člověk po ulici, naráží při nejlepším jen na otupělou ignoraci, v horším případně na agresivní hloupost.
Rád bych se ještě zaměřil na jeden z oblíbených bludů pozitivního myšlení, a sice na chtění a jeho vyjadřování. Věta „Já chci“ je jedna z nejmocnějších manter ve vesmíru. Vyjadřuje lidskou vůli tím nejjasnějším a nejčistším způsobem. Každý lidský čin, velký či malý, byl zažehnut myšlenkou či slovy JÁ CHCI a podle síly vůle a chtění pak tato energie šla svou cestou, a buď časem zeslábla až vyprchala nebo se udržela a ve svém průběhu ještě zesilovala.
