Naše dobrodružstvo so štúdiom starých máp začalo v lete roku 1977, keď Charles Hapgood odpovedal na článok, ktorý sme napísali a v ktorom sme naznačili svoje presvedčenie, že Antarktída je miestom, kde sa kedysi nachádzala Atlantída.* Došli sme k záveru, že Hapgoodova teória posuvu zemskej kôry je chýbajúcim článkom, ktorý by mohol pomôcť odhaliť tajomstvo tohto strateného ostrovného kontinentu. Charles nám odpovedal:
Jedného chladného zimného dňa v roku 1929 sa riaditeľ tureckého Národného múzea Halil Edhem hrbil nad svojou samotárskou úlohou klasifikácie dokumentov. Pritiahol si bližšie mapu zakreslenú na srnčej koži. Keď Halil listinu celkom roztvoril (jej rozmery boli 60 x 90 cm), bol prekvapený, aká veľká časť Nového sveta bola na tejto mape z roku 1513 zakreslená...
Lidská historie je jako enigma. Víme o ní tak málo, a i to je vysoce diskutabilní, jelikož se každou chvílí objevují nové důkazy a poznatky, které vyvrací to, co bylo řečeno. Jsme, jako kdybychom ztratili paměť. Jsme schopni poskládat malé částečky naší historie, ale už z toho neumíme dát dohromady nějaké ověřené vysvětlení. Jako by nám stále jeden puzzlík chyběl.
Libor Čermák | O velké pyramidě v Gíze často čteme, že poledník, který jí prochází, je poledníkem, který nejdéle vede po pevnině. A kupodivu Gíza mezi ostatními tajuplnými místy naší planety není žádnou výjimkou. Když jsem připravoval článek týkající se egyptských pyramid v Gíze Záhady egyptských pyramid v Gize, samozřejmě jsem se tam o této zajímavostí nezapomněl zmínit...
