Byla jsem ještě docela malá, chůze pro mě byla dosud novým dobrodružstvím, když mě Maata spolu s Nejahem vzala do chrámu. Cestou do schodů mě Nejah držel za ruku. Všechno tam bylo veliké a po spalujícím slunečním žáru na nádvoří tam panoval příjemný chládek. V jedné z místností bylo obrovské dřevěné, černě pomalované zvíře, podobné loveckému psu. Chtěla jsem si na ně sáhnout, ale Nejah mi řekl, že to nesmím, protože je to socha boha, který se jmenuje Anup. V té chvíli jsem se náhle cítila mnohem starší než dvouletá, a stejně moudrá jako moje chůva Maata. Pomyslela jsem si, že o Anupovi vím všechno, ale nemohla jsem najít slova, abych to Nejahovi pověděla.
Hrobky otca a jeho staršieho syna zobrazujú krásne scény starovekých remeselníkov. Pamiatky Egypta ako turistickej krajiny priťahujú veľa pozornosti turistov z celého sveta. Tajomstvo toho, ako boli postavené pyramídy a iné staroveké miesta zostáva záhadou, a majstrovstvo kresieb na stenách je stále dychberúce, dokonca aj po stáročiach.
„Každý normální člověk, který nemá příznaky boha-samozvance, chápe, že náboženské nauky nevznikly z ničeho nic a že všudypřítomný pojem hřích, se kterým bojují všechna náboženství, má nějaký hluboký a velmi důležitý smysl. Věty typu „Příčinou Světové potopy byl hřích Atlanťanů." nebo „Kaj se ze svého hříchu." či „Nevpusť hřích do duše." se objevují ve všech esoterických a náboženských písemnostech. Copak je hřích tak strašný? Asi ano. Jinak by se na něj nekladl tak velký důraz."
„Pochybuji, že měli všichni jen nějaké halucinace. Mohli bychom pokračovat donekonečna, ale možná, se ten opravdový mimozemský kontakt děje úplně nepozorovaně na privátní úrovni, kdy většina kontaktovaných osob o tom ani nemluví, anebo je to pro ně a jejich okolí naprostá samozřejmost, jak můžeme pozorovat ze zpráv přicházejících především ze zemí jako je Peru, Ekvádor a podobně, kde celé vesnice mají kontakt s neznámem a to skoro na denním pořádku. V televizi nám však takové věci jistě neřeknou.“
„Nacházíme se ve velice důležité době znovuobjevování našeho vlastního já a skutečné historie této planety, protože doposud to byla z větší části jen snůška lží a polopravd. Zažíváme počátek spirituální revoluce a procitnutí. Co poradit těm, kteří jsou zarytě proti konceptu obydleného vesmíru? Asi se přestat bát o takových věcech mluvit a otevřít se jiným perspektivám.“
Delfíni fascinujú ľudí tisíce rokov nielen kvôli inteligencii, ale pre ich spojenie s nami a našou galaktickou históriou. Dogoni majú legendu o Nommoch, strašne vyzerajúcich bytostiach, ktoré pricestovali v lodi spolu s ohňom a hrmením. Nommovia, ktorí mohli žiť na zemi, ale prebývali prevažne v mori, boli sčasti rybou, morským národom (morské panny a morskí muži).