Možná, že se vám kontaktní čočky zdají jako vyústění moderní medicíny. Opak je však pravdou. Tato optická pomůcka naše lidstvo doprovází od nepaměti. Leonardo da Vinci je podle všeho původcem této myšlenky a zhotovitel prvotního nápadu. Zrod tohoto principu se datuje do roku 1508, kdy Leonardo předvedl důkaz o působení rohovky oka ponořeného do misky s vodou. Přenesme se do poloviny 17. století, kdy další badatel René Descartes veřejně vyřkl myšlenku o působení skleněné tuby naplněné vodou na zrak oslabeného oka. Tuba se přikládala přímo k rohovce a svému majiteli měla vylepšit vidění. Jde o historicky první kontaktní čočky vůbec, i když se tento nápad projevil jako nepoužitelný, jelikož znemožňoval mrkání, tak dodal dalším badatelům chuť pokračovat v práci.
Kontaktní čočky již od roku 1887
Kontaktní čočky si prošly svým specifickým vývojem, ale teprve až v letech 1887 se podařilo úspěšně zkonstruovat a přizpůsobit první opravdové předchůdkyně této optické pomůcky. Německý filozof Adolf Eugen se zasadil o velký zlom a o rok později August Müller vytvořili ten samí preparát za použití foukaného skla. Díky tomuto pánovi se už od roku 1888 mohli používat po celém světě první kontaktní čočky, Praha nebyla výjimkou. Následně je nahradil materiál polymethyl a to umožnilo výrobu plastových kontaktních čoček. Technologický vývoj nabíral na obrátkách a nebylo desetiletí, kdy někdo nepřišel zcela novým nápadem, jak vytvořit kvalitnější kontaktní čočky. Levně, jednoduše a úsporně. O to se snažil nejeden vědec a badatel.
Rohovkové kontaktní čočky
V letech 1950 byly vyvinuty úplně první rohovkové kontaktní čočky a ihned se masově rozšířily do celého světa. Skvělá použitelnost, odolnost a jednoduchá aplikovatelnost. To byly hlavní výhody této kontaktní čočky. Levně a efektivně se vyráběly až do 70. let. Bylo všeobecně známo, že plastové kontaktní čočky nepropouštějí žádný vzduch a to dělalo svým nositelům nemalé problémy. Nastoupily materiály propustné tzv. plynopropustné. V dnešních dobách jim říkáme tvrdé (tuhé) čočky.
Zlaté české ručičky
Česká republika zaznamenala také svůj nemalý úspěch na tvorbě lepších a kvalitnějších kontaktních čoček, které po všech stránkách splňovali nejpřísnější kritéria. O zásadní průlom se postaral český chemik Otto Wichterle, jež svou práci publikoval v časopise nature v roce 1959. Tato skutečnost vedla k výrobě úplně prvních měkkých kontaktních čoček vůbec. Netrvalo dlouho a byly předepisovány mnohem častěji, než kontaktní čočky tvrdé. Slavily úspěch po celém světě i mezi uživateli. Měkké kontaktní čočky poskytovaly okamžitý komfort, zatímco ty tvrdé vyžadovaly určitý čas k adaptaci.
Kontaktní čočky aktuálně
Poslední novinka v rámci vývoje kontaktních čoček proběhla v letech 1999, kdy byly na trh uvedeny první silikon hydrogelové čočky. Tento materiál skvěle zajišťuje vzduchovou propustnost silikonu a předesílá nadčasový a okamžitý komfort.
