Následuje sezení, které jsem nahrála s Dr. Nerudou 30. prosince 1997. Dal mi svolení nahrávat jeho odpovědi na mé otázky a toto je záznam ze schůzky, jedné z pěti, které jsem měla možnost zaznamenat. Nechala jsem přepisy v jejich původním stavu. Nebyly provedeny žádné úpravy, a snažila jsem se zachovat přesná slova, fráze, a gramatiku, které používal Dr. Neruda.
Predtým, než budete čítať tento text, odporúčam, aby ste si prečítali interview z 27. decembra 1997 a z interview z 28. decembra 1997.
Sarah:
"Dobrý večer, Dr. Nerudo. Jste připraven?"
Dr. Neruda:
"Ano, jsem připraven."
Sarah:
"Jedna z věcí, která se mi těžko chápe v celé této záležitosti je, že se zdá, že koncept cestování v čase se vyvíjí docela snadno. Vím, že tento dojem jsem získala z filmu Star Trek a jemu podobných a televize, ale stále to, co jste popisoval, se zdá být tak obtížné vynalézt, že se to snad nikdy nepovede. Je tomu skutečně tak?"
Dr. Neruda:
"Způsob, jakým se cestování v čase prezentuje na plátnech kin, trivializuje složitost této technologie. Interaktivní cestování časem, či BST, definoval Fifteen jako nejdokonalejší ze všech technologií. Je to špičková technologie, ze které vlastně pochází všechny ostatní technologie."
Takže, vytvořením BST se vytváří zrychlená stezka k získání vlastně všech jiných technologií. To je důvodem, proč je tak těžké vyvinout BST."
Sci-fi literatura porušuje většinu vědeckých předpokladů, které se vztahují k cestování v čase. A BST je především mimořádně dokonalá aplikace vědeckých principů, které nejsou uvedeny ve vědeckofantastické literatuře. Většinou proto, že lidi milují efekt a dějovou linii cestování v čase více, než by měli chuť pochopit vědu, která je za ní. Takže spisovatelé, zvláště pro televizi a filmy, zjednodušují stupeň složitosti, který tuto technologii obklopuje."
Sarah:
"Ale vy jste neodpověděl na mou otázku... budeme úspěšní v jejím vývoji?"
Dr. Neruda:
"Trochu pochybuji o tom, že bude Labyrinth Group úspěšná ve vývoji BST. Zůstává otázka, jestli je z dlouhodobého hlediska pro lidstvo prospěšná. Než jsem utekl, v Labyrinth Group byli mnoho týdnů před započetím prvotních zkoušek ze široké škály testů. Na ředitelské úrovni byl rozšířen názor, že BST je věcí čtyř až šesti měsíců zkoušek, než by se dosáhli první úspěšné výsledky."
Sarah:
"Takže, co je největší překážkou úspěchu?"
Dr. Neruda:
"Jednoduše řečeno, je to schopnost Labyrinth Group definovat a zpřístupnit intervenční body, předepsané Fifteenem, které by měli nejmenší dopad na vztažné události v horizontálním čase. Je to subtilnější, přesto ale nejdůležitější složka v celém tomto řetězci technologií."
Sarah:
"Můžete mi to vysvětlit jasněji?"
Dr. Neruda:
"Je velice obtížné vyvinout technologii pro definování optimálního intervenčního bodu, jeho navštívení, a návrat z tohoto bodu bez toho, aby vás někdo odhalil. Spočívá to ve spojování času na příčinné úrovni s minimem přerušení. Dá se to přirovnat vhození valounu do rybníku, bez toho, aby to způsobilo vlnění."
Sarah:
"Proč tolik zájmu o minimalizování přerušení? Myslím, v případě Anima, nezkoušejí oni úplně vyhladit lidstvo? Proč bychom se měli tolik starat o přerušení jejich způsobu života?"
Dr. Neruda:
"Především, Animus nepřichází vyhladit lidstvo. Přichází ovládnout genetickou knihovnu, známou jako Země. Jejich záměry nejsou zcela pochopeny, ale není to zničení naší zvířecí populace, nebo lidského druhu. Má to co do činění s genetickým inženýrstvím, a s tím, jak může být jejich druh modifikován k tomu, aby mohl hostit duchovní vědomí. Chtějí nekontrolovaný přístup k naší DNA, aby mohli provádět svoje pokusy. Mimo toho, chtějí kolonizovat Zemi, ale kvůli jakému konečnému cíli, to nevíme.
K vaší otázce, zájem o minimalizaci dopadů z intervencí pomocí BST, má co do činění jednak se sobeckými zájmy, jako i se zájmy altruistickými. Když se změní události, mohou mít nezamýšlené a velice nepředvídatelné následky. Například,mohli bychom úspěšně odvést rasu Animus z naší galaxie, ale v tomto procesu je neúmyslně poslat na jinou planetu. Tento skutek může mít pro naši planetu takové důsledky, které se nedají předpovědět."
Sarah:
"Mluvíte o karmě?"
Dr. Neruda:
"Ne. Souvisí to s fyzikou a vlastní přirozeností složitých systémů. Příčinná energie je věčná. Pouze přeskakuje z události na jinou událost. V některých případech tvaruje událost, v jiných zase událost vytváří. Příčinná energie je nejmocnější síla ve vesmíru, a když se přesměruje - v globálním rozsahu - odrazí se v nepředvídatelných a nespočetných způsobech."
Sarah:
"Takže, toto je vada BST... nemožnost poznat důsledky změn událostí? Navrhujete, že bychom mohli být úspěšní v odvrácení Anima od naší planety, a pak za pár let padnout za oběť nějaké jiné katastrofě, která rozdrtí naši planetu?"
Dr. Neruda:
"Ne, nestane se to zcela tak, jak říkáte. Energie systému, který byl přesměrován, by se jednoduše odrazila do bodu, ze kterého byla přesměrována. Jakým způsobem by se odrazila, to je tak složité, že by bylo nemožné předpovědět povahu této reakce. Předpokládám, že by to mohlo vyvolat nějakou katastrofu, ale není řečeno, že by to byl trest na lidstvo, jestliže jste to měla na mysli."
Sarah:
"Snad jsem si to myslela. Ale není-liž pravda, že karma existuje? A jestliže odvrátíme Anima na jinou planetu pomocí BST, nevystavíme se negativní reakci?"
Dr. Neruda:
"Ne. Znamená to, že přijmeme reakci, a povaha této reakce může být natolik nesouvisející s přesměrováním příčinné energie, že nikoho nenapadne, že to byla reakce. Taková je povaha příčinné energie: odráží svou vlastní sílu a inteligenci, není to pouze prostá reakce na akci."
Sarah:
"Myslela jsem karmu, dokonce fyzikové uznávají, že pro každou akci je podobná, ale opačná reakce. Co se stalo s tím principem?"
Dr. Neruda:
"Ovšemže ten princip platí. Pouze ho nelze aplikovat na kauzální energetické systémy, či dimenze vertikálního času."
Sarah:
"Dobrá, chystám se vyhnout další diskusi o fyzice ve prospěch toho, abych zjistila proč si myslíte, že BST bude vynalezena."
Dr. Neruda:
"Je to jeden z hlavních důvodů, proč jsem utekl."
Sarah:
"Jak to myslíte?"
Dr. Neruda:
"Tento výsledek nejistoty, pokud se týče kauzálních energetických systémů, byl vždy - přinejmenším teoreticky - kritickým bodem BST. Fifteen věří, že ví, jak to uřídit, já si nejsem tak jist, jestli je to možné řídit, zvlášť po tom, co jsem se seznámil s Tvůrci křídel a získal trochu vhledu do jejich řešení situace s Animem."
Sarah:
"Vím, že jste již o tom něco říkal, ale osvěžte mou paměť. Jaké je jejich řešení?"
Dr. Neruda:
"Mám pouze zlomky informací, takže nejsem schopen mluvit o tom s konečnou platností."
Sarah:
"Jakou povahu mají tyto zdroje?"
Dr. Neruda:
"Uskutečnilo se tam sezení RV (Remote Viewers - dálnovidci, lidé používající technologii odlehlého vidění, pozn. překl.), aby se něco zjistilo pomocí jasnozření. Mnoho jsem o tom četl v úvodu k textu z optického disku."
Sarah:
"To je ten text, který doslova zmizel?"
Dr. Neruda:
"Ano, ale uložil jsem tento text ve své paměti."
Sarah:
"Ještě něco jiného?"
Dr. Neruda:
"Komunikoval jsem přímo s někým, koho považuji za zástupce Tvůrců křídel."
Sarah:
"Jak? Kdy?"
Dr. Neruda:
"Je to složité, ale Samantha, RV přidělená k našemu projektu, mívala stále silnější spojení na Tvůrce. Bohužel, kontakty byly natolik silné, že Fifteen neměl jinou možnost, než podrobit ji MRP. (MRP - Memory Restructure Procedure, proces restrukturalizace paměti, něco jako selektivní mazání paměti, viz předchozí dva rozhovory, pozn. překl.) Potkal jsem ji těsně před touto procedurou, a jí se náhle otevřel kanál, a začala prezentovat něco, co věřím, že pocházelo od Centrální rasy (Centrální rasa – skupina vysokých světelných bytostí ze kterých pochází také Tvůrci Křídel, pozn. překl.)."
Sarah:
"A z těchto tří zdrojů máte onu myšlenku, jak Tvůrci plánují chránit svou genetickou knihovnu?"
Dr. Neruda:
"Správně."
Sarah:
"Co říkala tato bytost z chanelingu?"
Dr. Neruda:
"Prvotní důraz kladla na to, že naše technologie nás zklame."
Sarah:
"Tou technologií myslela BST?"
Dr. Neruda:
"Tak jsem tomu rozuměl já."
Sarah:
"Takže v tom věříte Samantě?"
Dr. Neruda:
"Nemám pochybnosti o čemkoliv, co říkala. Byla prostě naším nejlepším RV, a je možné, že měla nejlepší intuici ze všech členů ACIO, které jsme kdy měli."
Sarah:
Vraťme se k tomu, co jste naznačil před chvílí. Pochopila jsem správně, že jste utekl z ACIO kvůli tomu, že jste nesouhlasil s Fifteenem ohledně BST a řešením obrany Země podle Tvůrců?"
Dr. Neruda:
"Ano, byl to podstatný důvod."
Sarah:
"Můžete mi to popsat podrobněji?"
Dr. Neruda:
"Fifteen věřil, že Samantha - náš RV - by mohla ohrozit naše poslání kvůli její schopnosti kontaktovat se s Tvůrci. Ve dvou, nebo třech sezeních RV, které provedla, objevili její přítomnost a začali ji zkoušet. Fifteen - když se jednou přesvědčil, že tyto bytosti jsou ze vší pravděpodobností z Centrální rasy - zdál se dost vyplašený a zastavil další sezení RV.
Když jsem se ho zeptal proč, zdálo se, že má nějaké obavy ohledně jejich schopnosti vycítit, že pracujeme na BST, a strach z toho, že by s tím mohli skoncovat."
Sarah:
"Proč?"
Dr. Neruda:
"Protože to jsou velice mocné bytosti.
Co mnozí lidé pokládají za Boha, vynásobte tisícem a dostanete se do rozsahu schopností a moci, kterými tyto bytosti vládnou."
Sarah:
"Říkáte, že tyto bytosti jsou mocnější než Bůh?"
Dr. Neruda:
"Jediný problém s vaší otázkou je ten, že nevím, na kterého Boha se odvoláváte. Pojem Boha v Bibli, nebo ve většině svatých knih na naší planetě, nemá žádnou podobnost s obrazem Boha, který mám ve své mysli."
Sarah:
"Dobrá, přejděme zpět k tomuto tématu, protože mne skutečně zajímá, ale chtěla bych také uzavřít diskusi kolem vašeho útěku. Vysvětlil byste, co se vlastně stalo?"
Dr. Neruda:
"Jednoduše řečeno, začal jsem cítit, že obranná zbraň, instalovaná na této planetě Tvůrci má větší šanci uspět, než BST. Logika říkala, že je to pravda. Fifteen však nesouhlasil. Povolil by další výzkum za účelem nalezení zbývajících časových schrán Tvůrců, a jejich propojení, ale nikdy by nepovolil zveřejnění této technologie ani čehokoliv, co je s tímto objevem ve vzájemném vztahu."
Sarah:
"Takže tyto rozpory v této věci způsobily váš odchod?"
Dr. Neruda:
"Ano."
Sarah:
"Pojďme zpět k tématu Boha. Řekněte mi, jak je Bůh definován ve vašich představách."
Dr. Neruda:
"Bůh je sjednocující sílou, prvotní a věčnou. Je to ta původní síla, jenž vyvolala život ze sebe, aby mu byl společníkem a současně cestou. Vzniklý život prováděl mnohé experimenty, než zformoval nosiče duše, který by byl schopen nést částici této síly do vnějších, rozpínajících se vesmírů."
Sarah:
"Předpokládám, že tímto nosičem duše, o kterém mluvíte je Centrální rasa, je to tak?"
Dr. Neruda:
"Správně."
Sarah:
"Jsou to ty samé bytosti, jako andělé?"
Dr. Neruda:
"Ne, Centrální rasu jde spíše přirovnat ke genetickým plánovačům a vesmírným architektům. Nejsou moc známí a pochopeni, dokonce i ve většině hlubokých kosmologií, které má například Corteum."
Sarah:
"Takže, předpokládám, že pokud jsou andělé skuteční, jsou pouze další tvorbou Centrální rasy?"
Dr. Neruda:
"Správně."
Sarah:
"Pak Bůh, nebo tato síla, jak jste ji popsal, opravdu nevytvořila nic jiného, než Centrální rasu, a pak se vrátila do svého příbytku ve středu vesmíru. Vypadá to, jako že Centrální rasa dělá všechnu ostatní práci."
Dr. Neruda:
"Centrální rasa je pouze časově posunutá varianta lidské rasy."
Sarah:
"Co?"
Dr. Neruda:
"Tato rasa udržuje genetický archetyp lidských druhů, bez ohledu na to, jakou na sebe berou formu. Bez ohledu na to, v jakém čase ty formy žijí. A bez ohledu na to, jakou část vesmíru obývají. Tento archetyp je jako magnetická síla: táhne méně vyvinuté druhy k sobě. Všechny varianty humanoidních druhů jsou pouze časově posunutými verzemi Centrální rasy, nebo alespoň toto je názor Cortea."
Sarah:
"Moment. Říkáte, že jsem vyrobena ze stejné DNA, jako bytosti Centrální rasy? Že jsem v podstatě stejná, geneticky řečeno, pouze v rozdílném čase a prostoru? Jak je to možné?"
Dr. Neruda:
"Je to možné, protože Centrální rasa to takto vytvořila. DNA nepřenáší pouze fyzikální vlastnosti a predispozice. Přenáší také naše pojetí času, prostoru, energie a hmoty. Rovněž přenáší naše vědomé a nevědomé filtry. Stejně tak přenese naši vnímavost na vnitřní impuls původního záměru a tato vnímavost je tím, co definuje pohyb bytosti."
Sarah:
"Pohyb bytosti?"
Dr. Neruda:
"Všechny bytosti jsou v pohybu. V každém okamžiku svého života někam jdou. Jestliže nejsou fyzicky v pohybu, pohybuje se alespoň jejich mysl. Jejich podvědomí je vždy v pohybu, ve vzájemné interakci s datovým tokem Univerza. Pohyb bytostí je prostě termínem, který jsme použili v ACIO, abychom definovali vnitřní kompas."
Sarah:
"A co je to vnitřní kompas?"
Dr. Neruda:
"Je to "radarový" systém jednotlivce, který vymezuje jeho stezku životem, jak v makroskopických, tak i mikroskopických úrovních a také mezi nimi".
Sarah:
"Mám ten pocit, že toto téma by se mohlo rozvíjet pořád dál a dál."
Dr.Neruda:
"Není to zas tak složité, Sáro. Myslete na svá rozhodnutí, která jste v průběhu svého života udělala. Co myslíte, která pocházejí z vnějších zdrojů, která jsou vaše vlastní a která jsou kombinací obou z nich?"
Sarah:
"Myslíte procentuálně?"
Dr. Neruda:
"Zkuste to odhadnout."
Sarah:
"Je to závislé na období mého života. Když jsem byla dítě, mí rodiče rozhodovali za mně."
Dr. Neruda:
"Ne, zkuste odhadnout všechna období od narození až po smrt".
Sarah:
"Nevím, snad 40 % vnějších 30 % mých vlastních a 30 % v kombinaci."
Dr. Neruda:
"Pak budete překvapena, kdybych vám řekl, že ve vaší DNA jste si uložila již před vašim narozením obraz, jenž definuje pohyb vaší bytosti. A tímto uložením, si vy sama definujete svůj vlastní pohyb. Ne někdo jiný. Žádná vnější síla nedělá vaše rozhodnutí, vnější síla může pouze informovat a aktivovat rozhodnutí již udělané."
Sarah:
"Přestávám chápat. Říkáte, že každé rozhodnutí v mém životě bylo již uděláno předtím, než jsem se narodila?"
Dr. Neruda:
"Ne. Bylo uděláno každé příčinné (kauzální) rozhodnutí."
Sarah:
"Tak jaký je rozdíl mezi kauzálním a řádným rozhodnutím?"
Dr. Neruda:
"Pomyslete na to, kolik rozhodnutí uděláte za celý den. Souhlasila byste, že jsou to pravděpodobně stovky ne-li tisíce každý den? Tyto jsou, jak jste je nazvala, "řádná" rozhodnutí. Kauzální jsou definována tím, jak jsou integrována do živné půdy individuální bytosti. Jste vnímavá k novým myšlenkám? Jste schopna syntézy protikladných myšlenek? Dovedete zpracovat informace především pomocí vizuálních nebo číselných souvislostí? Toto jsou kauzální rozhodnutí, která jste provedla před svým narozením a jsou zakódovány uvnitř DNA, která aktivizuje vaši matrici rozhodování. Vnější síly, jako například rodiče, učitelé a přátelé vás pouze informují o tom, co jste již vymezila jako pohyb své bytosti".
Sarah:
"Tvrdí to Corteum také?"
Dr. Neruda:
"Je to část vědomostí, které jsem osobně nashromáždil ze svých zkušeností s LERM. Corteum má na tuto věc podobný náhled".
Sarah:
"Říkáte mi o určité variantě reinkarnace, že? Když jste řekl, že ukládáme uvnitř své DNA představu ještě předtím, než se narodíme, kdo přesně provede toto uložení?"
Dr. Neruda:
"Do šablony DNA může obraz uložit pouze beztvaré vědomí."
Sarah:
"Předpokládám, že mluvíte o duši."
Dr. Neruda:
"Záleží to na vaší definici duše. Beztvaré vědomí je to, co pozoruje a zakouší skrz formy nebo struktury, nejen fyzická ztělesnění. Například vědomí může být obsaženo uvnitř struktury či formy, ale nemusí být ztělesněno. Mysl je takovou strukturou, jelikož není tělesná a vědomí, když je fyzicky vtěleno vyhlíží ven skrze strukturu mysli, jako někdo, kdo se dívá z okna. Duše je z mysli často zmatená a naopak.
Beztvaré vědomí je tou částí Boha, která je zpomalená z frekvence Božího stavu do individuality, kde se může stát samostatnou a trénovat svobodnou vůli. Představujte si to jako foton, nebo subatomární částice, která je vržena do sítě vzájemně propojených částeček, které jakoby měli svůj záměr. To jest, všechny částečky mají podobnou frekvenci a spin, a jsou schopny snížit svou frekvenci, když chtějí vstoupit do membrán vědomí, do kterých se dá vstoupit pouze tím, že vezmou na sebe formu. Takto se beztvaré stává formou, a těsně předtím, než vstupuje do těla, vědomí aktivizuje šablonu DNA podle svých požadovaných zkušeností uvnitř membrány reality, kterou si zvolí."
Sarah:
"Co myslíte pod pojmem membrána reality?"
Dr. Neruda:
Vesmír je kolekcí membrán realit, seskupených dohromady v dimenzionální matrici, která odpovídá myšlenkovým okruhům a gravitačním polím našeho beztvarého vědomí. Evolučními obdobími jsme byli cvičeni přijímat trojrozměrný svět jako naši realitu. Tyto membrány reality nejsou strukturovány (vrstveny, pozn. překl.) jako souběžné plány, či příčky žebříku, ale spíše jako mřížka, jenž propojuje buňky navzájem. Jestliže chcete,mohu vám je popsat detailněji, ale myslím, že by to pro vás znělo natolik abstraktně, že byste u toho zaspala."
Sarah:
"To vše se zdá neuvěřitelné. Začínám si myslet, že jste inkarnací Ježíše, nebo Budhy!
Dr. Neruda (smějící se):
"Jsem reinkarnován, a to je všechno, co můžu potvrdit."
Sarah:
"Pamatujete si některou z předešlých inkarnací?"
Dr. Neruda:
"Předešlá, je relativní pojem. Raději si představuji své inkarnace jako nic víc, než funkci paměti, ale o něco blíže k proražení nynější realitní membrány. Části, na které je lidská zkušenost rozdělena, nejsou natolik nepropustné, aby vyloučili zásah, či ovlivňování jednoho života jiným. A z mých zkušeností vyplývá, že tyto části představují paralelní okamžiky v životě jednotlivce, napříč širokými pláněmi času a prostoru."
Sarah:
"Říkáte tedy, že naše minulé, současné, a budoucí životy, se žijí v tom samém čase, i když se zdá, že je to v rozličných časech a prostorech?"
Dr. Neruda:
"Ano."
Sarah:
"Dobrá, pak mi vysvětlete, jak je to možné, protože mi to nedává žádný smysl."
Dr. Neruda:
"Naše beztvaré vědomí je jako koule s mnoha loukotěmi, jenž vedou zvenčí do jádra. Každá z těchto loukotí je napojena na vertikální časové kontinuum skrze formy, a tyto formy, ať již lidské, nebo jiné, plní beztvaré vědomí vhledy o různých realitních membránách, ve kterých ono má své formy. Tímto způsobem formy beztvarého způsobují uvědomění odlišných membrán reality, kteréžto uvědomění je následně zpracováno beztvarým a postoupeno skrze jednotící sílu Bohu."
Sarah:
"Bůh je příjemcem všech těch informací a zkušeností... od každé živé bytosti... ze všech časů a prostorů? Jakým způsobem?"
Dr. Neruda:
"Nic mne k tomu nenapadá, nevím jak to vysvětlit."
Sarah:
"Ale to je to, čemu věříte, a já musím předpokládat, že byste nevěřil, kdybyste neměl nějaký důkaz, jenž by podpořil vaši domněnku."
Dr. Neruda:
"Někdy sledujete stopu důkazu až k bodu, kde tato náhle končí, ale pořád si můžete představit, že stopa pokračuje dál přes chybějící důkaz, a že se pohybuje vpřed v určitém směru. Ten směr můžete vycítit. Nazvěte to představivostí, nebo čistým dohadem, je mi to jedno, ale takto jsem postupoval v tomto případě. Skutečně nevím, jestli tyto informace mohou být někomu k něčemu užitečné, ale věřím, že budou."
Sarah:
"Dobrá, dejte mi chvilku abych si uspořádala své poznámky... protože se chci vrátit k něčemu, co jste řekl dříve. Tady to je. Řekl jste, že každý definuje svůj pohyb bytí na kauzální úrovni. Jestliže je tomu tak, a předpokládáme, že duše je inteligentní, proč si nějaká duše vybere třeba stav mentální, citové, nebo fyzické opilosti?"
Dr. Neruda:
"Jak to myslíte?"
Sarah:
"Řekněme, že duše vstoupí do těla, ale vybere si, že bude omezená, hloupá, prostě slizká. Proč by si inteligentní vědomí vybralo tuto možnost a pak ji vtisklo do své DNA tak, že jeho život by byl ztížen, nebo alespoň nudný?"
Dr. Neruda:
"Zeptám se vás na něco. Proč by Bůh uvalil tu samou podmínku na sebe?"
Sarah:
"Ach, ale začínáte předpokladem, že Bůh existuje."
Dr. Neruda:
"Předpokládejte to, a pak odpovězte na mou otázku."
Sarah:
"Vím, co máte na mysli, ale proč by Bůh, nebo duše udělali tato - alespoň podle mne - hloupá rozhodnutí?"
Dr. Neruda:
"Má to co do činění s komplexními systémy a jejich vlastními pravidly dynamiky."
Sarah:
"Mohl byste to upřesnit?"
Dr. Neruda:
"Vesmír potřebuje nespočitatelně komplexní systém vzájemně propojených principů a pravidel, za účelem expanze a konečné podpory rozmanitých živých forem. Čím složitější je tento systém, tím dynamičtější jsou jeho póly vzájemného působení. Představujte si to, jako syrový démant. Když na něj svítíte paprskem světla v temné komoře, vydává pouze tlumenou záři. Ale jestliže ho vybrousíte, uděláte jej složitějším, démant rozprostře světlo do zářícího vzorku na všech stěnách místnosti.
Složitost funguje podobně s vědomím. Vybrousí lidskou zkušenost a rozšíří světlo vědomí na všechny zdi zkušeností, včetně nevědomosti, hlouposti, zkaženosti, krásy, dobroty, na jakoukoliv jinou lidskou zkušenost. Beztvaré vědomí není hloupé při volbě takového zážitku, který bychom my mohli považovat za obtížný, či nudný. Je to pouze přiznání, že realitní membrána země tuto zkušenost potřebuje.
Každý, kdo žije v této realitní membráně, musí být dotčen dynamikou lidské zkušenosti. Nikdo není vyňat z potíží anebo bolesti. Dokazuje to snad, že každý z nás dělá hloupá rozhodnutí? Ne, to pouze dokazuje, že žijeme ve složitém světě. Pouze to, a nic víc."
Sarah:
"Nemělo by to znít jako obrana, ale měl byste souhlasit s tím, že někteří mají snadnější život, než jiní."
Dr. Neruda:
"Ano, ale to pro inteligenci beztvarého vědomí není podstatné."
Sarah:
"Dobrá, takže se to vztahuje k věku beztvarého vědomí?"
Dr. Neruda:
"Ptáte se, jestli se beztvaré vědomí v průběhu získávání zkušeností zdokonaluje ve výběru pohybu bytí?
Sarah:
"Přesně tak."
Dr. Neruda:
"Beztvaré vědomí nahlíží na těžkosti a pohodlí asi takovým způsobem, jako třeba vy se díváte na kladný, či záporný pól baterie. Řekl bych, že s poměrnou lhostejností."
Sarah:
"Říkáte, že v tom není rozdíl? Není žádná hodnota v bytí Einsteinem, nebo Hitlerem? Nevěřím."
Dr. Neruda:
"Není volba v tom, být zlý, nebo zkažený, či vybrat si životní stezku, která je nesnesitelně obtížná pro toho, či onoho. Ani, v případě Einsteina, si on nezvolil přispět k tomu, aby lidstvo pochopilo určité věci tím způsobem, že umožnil vytvoření nukleárních zbraní. Ne, beztvaré vědomí těchto jednotlivců před svou poslední inkarnací neudělalo určitá rozhodnutí za účelem poškození, či pomoci lidstvu. Vybrali si ale zažít aspekty této realitní membrány, které by přispěly jejich vlastnímu pochopení."
Sarah:
"Takže říkáte, že duše si vybírá pohyb svého bytí podle svých sobeckých přání? Vůbec nepřemýšlí o nějakém obecnějším dobru?"
Dr. Neruda:
"Nepotřebuje přemýšlet o nějakém obecnějším dobru. To přesně dělá jednotící síla."
Sarah:
"Je to velice zajímavá filosofie. Můžeme být natolik sobečtí, jak si jenom přejeme, a nechat na Bohu, aby převedl naše sobecké a neobratné činy na něco, co přispěje k obecnému dobru lidstva. To chcete říct?"
Dr. Neruda:
"Ne. Říkám, že Bůh, který pracuje skrze svou sjednocující sílu, řídí vzájemné promíchávání života, za tím účelem, aby ve vesmíru způsobil proměnu. Bůh je jako kosmický alchymista, který přetváří sobecké zájmy jednoho, na transformativní podmínky mnohých."
Sarah:
"Pak tedy říkáte, že Bůh řeší všechny lidské slabosti. Můžeme dělat cokoli, v podstatě na tom nezáleží, protože Bůh to spraví. Kdyby se tato filosofie vyučovala v našem světě, trpce bychom toho litovali."
Dr. Neruda:
"Zatímco toto nesmí být vyučováno formálními způsoby, lidstvo mimovolně ví, že toto je způsob, jakým to funguje."
Sarah:
"V tomto bodě s vámi nebudu souhlasit. Sobecké zájmy, zlý záměr, hloupost... to nejsou vlastnosti zodpovědné společnosti, a nevím o nikom, kdo by věřil tomu, že bychom měli jednat tímto způsobem a pak nechat na Bohu aby provedl výstupní kontrolu, případně smazal výsledky našich ubohých rozhodnutí."
Dr. Neruda:
"Nerozumíte. Možná jsem to dost dobře nevysvětlil. Zkusím to ještě jednou.
Za prvé, sobecké zájmy beztvarého vědomí jsou broušením tohoto vědomí takovým způsobem, že pak je schopno přijímat a vyzařovat jednotící sílu. Činíce takto, může se stát vědomě spojeno s touto sílou a vědomě se stane vedením, přes které se tato síla projevuje ve velkém rozsahu realitních membrán. Pak si beztvaré vědomí vybírá realitní membrány aby umožnilo broušení svého vědomí. Nic z toho se nedělá s přístupem obecného příspěvku, či šlechetného úmyslu. Nicméně, není to důsledkem sobeckého chování, jak z toho vyvozujete, je to důsledkem jeho přirozenosti... způsobu, jak bylo navrženo.
Neříkám, že Bůh uklízí naše chyby. Říkám, že naše chyby nejsou našimi chybami. Znovu říkám: žijeme ve složitém systému vzájemně propojených realitních membrán. Můžete si představovat tyto membrány, jako stupnici na hadovi, přičemž ten had představuje kolektivní lidské vědomí. Každý stupeň chrání lidskou duši a žene ji ve skupinách svým prostředím, v tomto případě Universem. Chyby, které uděláme, ať už kolektivně, či individuálně, jsou natolik odpovědny za existenci Univerza, nakolik jsou odpovědny ony šlechetné příspěvky.
Sarah:
"Předvedu vám, jestli jsem to pochopila. Říkáte, že naše chyby, jak chyby jednotlivců, tak i druhů, nám umožňují existovat, takže proto nejsou chybami?"
Dr. Neruda:
"Jak jsem řekl dříve, složité systémy potřebují rozsah dynamiky blízký nekonečnu za účelem udržování systému. Naše realitní membrána má formu přizpůsobenou složitosti našeho vesmíru, který na oplátku vytvořil prostředí Země a její různé životní formy. Ano, naše chyby, naše individualita, tvoří hlavní součást naší schopnosti, jako druhu, udržovat sebe sama, tváří v tvář složité, vzájemně propojené struktuře kvantového světa a kosmu. Sobecká motivace sklízí zkušenosti, která tříbí naše vědomí, které je dále sklízeno jednotící sílou a použito k přetváření realitních membrán v průchody přes které se bytosti mohou navracet do Božího stavu. V tomto procesu se všechny omyly měří stejnou měrou, co se týče obětavosti a nesobeckosti. Nic se neztrácí."
Sarah:
"Jestliže je to všechno pravda, proč se obávat Anima, nebo čehokoliv jiného? Je třeba pouze nechat Boha, ať se postará o všechno."
Dr. Neruda:
"Protože Animus není napojen na sjednocující sílu."
Sarah:
"Proč? Myslela jsem, že jste říkal, že všechno je na ni napojeno."
Dr. Neruda:
"Beztvaré vědomí si nevybírá nosiče duše, které nevyužívají DNA jako formativní strukturu. Ono ví, že tyto struktury nejsou schopny napojit se na sjednocující sílu, a proto jim nedůvěřuje."
Sarah:
"Proč jim nemůže věřit?"
Dr. Neruda:
"Protože jednotící síla je tím, co přináší spojitost do nespojitosti a smysl do chaosu. Bez ní mají fyzické struktury sklon k úbytku a plynou do stavu, kdy takřka nepodléhají transformaci."
Sarah:
"Jak se to přihodilo?"
Dr. Neruda:
"Co?"
Sarah:
"Že Animus se stala nezávislou rasou, odpojenou od Boha?"
Dr. Neruda:
"Slyšela jste příběh o padlých andělech?"
Sarah:
"Mluvíte o Luciferově vzpouře?"
Dr. Neruda:
"Ano."
Dr. Neruda:
"Tento příběh je v biblických textech vylíčen nesprávně, kvůli tomu, že autoři těchto textů neměli dostatečný vhled, kterým by definovali kosmologii, či fyziku.
Centrální rasa navrhla vyšší živé formy, které zahrnují množství bytostí které fungují uvnitř množství světů, a jejich realitních membrán. Mezi těmito bytostmi jsou také ty, které nazýváme běžně anděly, kteří jsou prostředníci mezi nosiči duší humanoidů, a Centrální rasou."
Uvnitř andělské sféry byly některé bytosti, které věřily, že Centrální rasa nadměrně ovlivňovala složení nosiče duše. Cítili, že by se mělo vytvořit takové složení nosiče, které by umožňoval andělům inkarnovat se uvnitř realitní membrány Země a jiných planet, schopných nést život. Trvali na tom, že by to ve velké míře zdokonalilo tyto planety a potažmo fyzikální složení vesmíru. Nicméně, Centrální rasa odmítla tento návrh a nechala odpadlickou skupinu navrhovat nosič duše nezávisle od Centrální rasy."
Sarah:
"Moment. Říkáte, že Lucifer vedl tuto vzpouru aby vytvořil nosič duše, který by hostil ducha anděla, a výsledkem je rasa Animus?"
Dr. Neruda:
"Je to trochu složitější. Lucifer, nebo to, co jsme si zvykli nazývat Luciferem, byl velice oddaným služebníkem Centrální rasy. Byl jedním z předchůdců andělských druhů, vládnoucí silami, jenž pak byly v dalších prototypech tohoto druhu Centrální rasou omezeny."
Sarah:
"Říkáte, že andělé jsou tvořeni... že se nemůžou rozmnožovat jako lidé?"
Dr. Neruda:
"Správně. Luciferova osobnost obsahovala silný smysl pro nezávislost od svých stvořitelů a dokonce silnější, než měli jeho stvořitelé, kvůli jejich trvání na tom, že humanoidní nosič duše by měl být výlučně domem beztvarého vědomí, a ne andělské formy. Luciferovi se to zdálo nepromyšlené, protože andělská forma měla větší schopnosti a mohla výt velkou pomocí fyzickým životním formám na zemi, a jiných planetách, vhodných k životu.
Z Luciferovy perspektivy lidé a bytosti vyššího řádu by nebyly schopny přetvářet se kvůli přísným omezením jejich nosičů duše, čili tělesné formy. Lucifer spolehlivě cítil, že bez spolupráce andělů humanoidní bytosti v celém vesmíru se postupně stále více oddělí od svého účelu být duchovními bytostmi, a uvrhnou vesmír do zmatku, jenž by pak v důsledku způsobil zánik jak samotného vesmíru, života v něm a také andělů samých."
Sarah:
"Takže myslíte, že Luciferova vzpoura byla prostě nesouhlasem kvůli této jediné věci?"
Dr. Neruda:
"Lucifer chtěl inkarnovat do této realitní membrány stejnou cestou, jako lidé. Chtěl se stát spolupracovníkem lidstva, aby zajistil jeho vzestup. I když Centrální rasa považovala jeho záměr za šlechetný, obávali se, že by andělské inkarnace lidé považovali za bohy, a spíše, než by působili jako spolutvůrci žebříku do božského stavu, neúmyslně by lidi svedli z této cesty.
Tato záležitost způsobila ohromný spor, který nakonec vedl k oddělení andělské sféry od Centrální rasy. Andělé, jenž zůstali věrni Centrální rase argumentovali, že Lucifer a jeho přívrženci by měli být vyhoštěni za své radikální názory, které by mohly způsobit trvalé oddělení jejich realitní membrány, a způsobit jim hrozný zmatek. V rozsáhlých diskusích s Centrální rasou Lucifer vyjednal kompromis, který umožňoval jemu a jeho přívržencům dokázat hodnotu svého plánu na osamocené planetě."
Sarah:
"Říkáte, že Luciferovi bylo povoleno experimentovat na jedné planetě?"
Dr. Neruda:
"Ano."
Sarah:
"Dobrá, předtím, než budeme pokračovat, mluvíte o těchto věcech v kontextu mýtů, které v podstatě představují názory Cortea?"
Dr. Neruda:
"ACIO vlastní tři staré rukopisy, které popisují tento příběh v alegorické formě, ale názor Cortea - jak jste řekla - je omnoho více popisný a definitivní, jako záznam této kosmické události."
Sarah:
"Takže, Lucifer vedl tento... pokus. Kde a s jakým výsledkem?"
Dr. Neruda:
"Bylo to na planetě v galaxii, která je známá naší vědě, jako M51."
Sarah:
"Je to ta samá galaxie, odkud pochází rasa Animus?"
Dr. Neruda:
"Ano."
Sarah:
"Takže skutečně tvrdíte, že Lucifer a jeho skupina vytvořila Anima, aby byl nosičem duše andělů?"
Dr. Neruda:
"Je to trochu složitější."
Sarah:
"To doufám, protože těžko můžu věřit této historii."
Dr. Neruda:
"Buďte trpělivá. Směřujeme do oblasti, jenž je nepříjemná mnohým lidem. Takže se zhluboka nadechněte a sledujte moje vyprávění."
-pokračovanie zajtra-
Všetky časti postupne nájdete na tejto adrese.
Zdroj: http://www.wingmakers.com/content/neruda-interviews/
© 1998-2014, WingMakers LLC, All Rights Reserved
Preklad: http://tvurcikridel.cz/
Slovenskú stránku Tvorcov Krídel nájdete na tejto adrese
