PŘEDMLUVA
Je mi ctí a vyznamenáním moci vám zprostředkovat tohoto průvodce. Psaní tohoto průvodce praktikujícího bylo pro mě záležitostí expanze srdce a osvícení mysli. Mnohému jsem se naučil a mnohé jsem procítil. Přesto cokoliv jsem touto možností získal, má význam jen tehdy, jestliže je to přidáno k pochopení těch, kteří ho čtou.
Nemůžu napsat tato slova bez inspirace těch, kteří jsou našimi předchůdci v duchovní evoluci. Stejně tak nemůžu napsat tato slova bez pomoci mého vlastního vyššího jáství a mého spojení s energetickým srdcem a jeho šesti ctnostmi. Jestliže naši učitelé nyní vystupují do popředí, je to proto, aby nás naučili spojit se s naším vlastním nesmrtelným jástvím, které vroucně, moudře a trpělivě očekává, až začneme používat duchovní dary, které umístilo do našich srdcí.
Těmito dary je šest ctností srdce: vděčnost, soucit, odpuštění, pokora, pochopení a srdnatost. Tyto mocné duchovní energie jsou připraveny nám pomoci, jestliže se na ně obrátíme s vřelou touhou našich srdcí – pomoci těm, kteří potřebují lásku, světlo a uzdravení.
Říkám „my“, protože jde o skupinové úsilí. Rozdíly v typech našich těl, jazycích, kulturách, národnostech či náboženstvích jsou produkty časoprostorového prostředí. Po milénia byla důležitým faktorem v duchovní evoluci naší planetární populace. Ale nyní se před námi otvírá nová éra a my můžeme transcendovat rozdíly našich forem propojením světelné sítě lidských duší. To je začátek renesance lidského ducha. Je to čas jako žádný jiný – čas velkých duchovních možností. Jestliže cítíš tuto výzvu, jestliže slyšíš tenký hlásek ve svém nitru, pobízející tě k okamžitému probuzení, pak se připoj k nám a k velkému dobrodružství lidského ducha.
Má velká vděčnost patří Jamesovi za pomoc, která umožnila vznik tohoto průvodce díky jeho inspirujícímu vedení. Také vroucně děkuji mé ženě, rodině a spolupracovníkům, kteří mi také pomáhali při vytváření tohoto průvodce praktikujících umění kdy-kterou-jak.
John Berges
Říjen 2007
PŘIBLÍŽENÍ K PRAXI
Nechť stojíme pevně na základně srdce,
nechť pochopíme, že bez srdce jsme jen zvadlé lusky.2
Příběh kdy-kterou-jak
Několik dní před započetím práce na tomto průvodci jsem se svou ženou jel do prodejny potravin. Když jsem projížděl parkovištěm, uviděl jsem vpředu dvě ženy jít přes silnici, po které jsme jeli. Přirozeně jsem zpomalil, aby měly dost času přejít. Když jsem je pomalu míjel, jedna z žen se otočila, ošklivě se na mě podívala, jako by říkala: „Kam tak spěcháš?“
Zeptal jsem se své ženy: „Co to bylo?“ Má žena tomu také nerozuměla, ale ihned jsme si uvědomili, že to je čas pro praktikování kdy-kterou-jak. Procítil jsem, že v této situaci potřebuji pochopení. Jinak bych mohl té ženě opětovat její ošklivý pohled, jako kdybych říkal: „Kam koukáš!“
Jak většina čtenářů tohoto průvodce ví, pochopení je jednou ze šesti ctností srdce při praktikování kdy-kterou-jak. Dalšími jsou vděčnost, soucit, odpuštění, pokora a srdnatost. Takže je teď stručně probereme.
Proč jsem si vybral ctnost pochopení? Domníval jsem se, že potřebuji pochopit situaci té ženy. Potřebuji se procítit v ní. Možná že z její perspektivy jsem měl zastavit auto namísto pouhého zpomalení, aby ona s přítelkyní mohly bezpečně přejít. Pravděpodobně tato osoba má sklony být obětí, má málo sebedůvěry nebo je zaujatá. V tomto případě jsem neměl k dispozici informace. Smyslem pro mě však není provést její psychoanalýzu, ale pouze pochopit, že to jsou různé možnosti a že bych neměl tuto osobu odsuzovat kvůli jejímu ošklivému pohledu.
Má žena souhlasila. Poté jsme to dál zpracovali odpuštěním – další ze srdečních ctností. Takže nakonec jsme se shodli na tom, že tento případ jsme ošetřili pochopením a odpuštěním. Můžeš poznamenat, že jsme neposlali té ženě žádnou ze ctností. To je pravda. Vypadá to tak, že jsme byli centrovaní natolik v sobě, co se týká naší reakce na ní, že jsme vůbec neměli myšlenku na to poslat ji energii.
Pochopil jsem to až o několik hodin později a byl jsem opravdu ohromen tím, že jsem přehlédl to, co bylo v tom okamžiku tak zřejmé. Nyní jsem pochopil a uvěřil skutečné síle praxe kdy-kteroujak. Jedná se o součást kvantové fyziky. Protože pracujeme se zapletením (ta žena a já), polem (emoční matrice), ne-lokalizací (ne-časoprostor), spojil jsem se s tou ženou později v momentě vhledu a poslal jí pochopení a odpuštění.
Ačkoliv to může vypadat jako velmi jednoduchá událost, tak mnoho takovýchto všedních, zdánlivě neškodných událostí nás potkává v našich denních životech a jsou vodou na mlýn praxe kdy-kterou-jak. Nemusí nutně být vzrušující, dramatické nebo okouzlující, ale právě v tom spočívá praxe. Některá naše setkání můžou být přirozeně silnější než jiná. Některá budou opravdu o krizových situacích, ale pozornost vyžadují všechny. Jak je napsáno v „Životě ze srdce“, ke všem bychom měli přistupovat s tímto rozpoložením:
• kdy aplikovat ctnosti srdce (nebo jejich podmnožinu) v dané situaci;
• kterou (které) ctnost aplikovat;
• jak vyjádřit tuto ctnost v dané situaci.3
A tak naše každodenní životy jsou obsahem a kontextem naší praxe. Nejezdíme na meditační setkání. Neodcházíme ze světa. Místem naší praxe není klášter (ačkoliv může být). Pracujeme s polem lidského života. Pracujeme v chrámu lidských událostí a vztahů, které jim dávají vzniknout.
Vrátím-li se k mému příběhu kdy-kterou-jak, tato konkrétní událost pro nás byla výzvou, abychom učinili své rozhodnutí interpretovat tuto událost jako cvičení praxe kdy-kterou-jak. To je fáze kdy. poté jsme se shodli na tom, kterou ze šesti ctností na tuto událost uplatnit. To je fáze kterou. Nakonec jsme se rozhodli aplikovat vybrané dvě ctnosti srdce. To je fáze jak.
Toto vysvětlení může vypadat zjednodušeně, ale chci ukázat, jak přímý tento proces může být. Jak se však učíme – jednoduchost neznamená nedostatek hloubky emočního sebe-mistrovství. Jak sbíráme zkušenosti v této praxi, zvyšujeme své schopnosti a umění kdy, kterou a jak v našich setkáních v každodenních životních událostech a situacích. Na hlubších úrovních dokonce můžeme chtít objevit „proč“, co se týká našich emočních vzorců. Každý si můžeme vybrat úroveň práce, která nám vyhovuje. Nejdůležitější však je zůstat bdělý k jakékoliv situaci, ve které můžeme aplikovat praxi kdy-kterou-jak. Ve skutečnosti je schopnost zůstat duchapřítomný vprostřed rutiny každodenního života mocným klíčem praxe. Více o tom později.
Kdy praktikovat?
První fáze naší praxe se týká toho, KDY máme aktivovat jednu nebo více ctností srdce. Jak přemýšlím o této fázi, zdá se mi, že bych měl vysílat ctnosti srdce stále. Ptám se sám sebe: „neměla by božská láska z našich srdcí plynout stále?“ Odpověď přichází téměř ihned: „Ano, ale musí být uvědoměna, přijata a předávána dál, aby koloběh energie byl úplný, jinak energie nebude nikdy použita.“ Můžeme mít elektřinu, kterou potřebujeme, ale jestliže nikdy nezapneme světlo, nikdo z něj nebude mít prospěch.
To přirozeně přináší další otázku proč nejsem stále v kontaktu s těmito energiemi srdce. Nechci se zde zabývat detaily, ale všeobecně bych řekl, že moje důvody jsou asi trochu jiné než tvoje důvody. Má to co do činění s našimi egy a obrannými mechanismy, které nás často uvádějí do očekávání s těmi, kteří nás obklopují. Vysvětlení hlubších rovin fungování našeho ega překračuje záměr tohoto článku, ale některé z těchto záludností jednoduše vyplouvají na povrch naší pozornosti, když se zabýváme praxí kdy-kterou-jak.
To je ve skutečnosti jádro záležitosti emočního sebe-mistrovství – měli bychom přijímat energie srdce a vysílat je ke každému (včetně sama sebe) po celou dobu, ale neděláme to z mnoha důvodů. Možná se cítíme nevhodně, že jsme hříšníky nebo že nejsme dosti učení. Srdce jako vyslanec duše nepřetržitě vysílá božskou lásku ve formě šesti ctností srdce, ale my tyto signály nepřijímáme a nevysíláme dál. A jestliže to děláme, velmi často je energie zdeformována a zředěna našimi egoosobnostními filtry. To není něco, z čeho bychom měli vinit sebe nebo druhé, je to prostě stávající situace. Měli bychom si to uvědomit bez pocitu viny a pracovat na opravě této vady.
Takže záležitost, kterou bychom nyní měli pochopit je, že cílem emočního sebe-mistrovství je dosáhnout stavu trvalého proudu lásky. Tento stav vědomí představuje fázi vývoje a tato fáze či stav je stavem duše. Uvádím dvě citace ze „Života ze srdce“.
Toto je smyslem praxe kdy-kterou-jak: přivést duši k prožitku těla-mysli a umožnit ji vést projev tvého života v doméně časoprostoru.
Není nadsázkou říci, že když ovládneš emoční sebe-mistrovství, žiješ jako duše na zemi jen s minimálním zkreslením tvořeným tvým fyzickým tělem a myslí.4
Zde na začátku praxe kdy-kterou-jak se toto může zdát jako nedosažitelný ideál, ale já věřím, že toho nejen můžeme dosáhnout, ale že jsme k tomu dokonce předurčeni – ve skutečnosti jsme projektováni k tomu, abychom toho dosáhli. Je to náš osud.
Vzpomenutí si na praxi
Dobrá, tedy víme, že ideální stav vědomí je vyzařovat božskou lásku duše přes energetické srdce nepřetržitě. Něco ti povím. Minulý týden jsem šel do supermarketu a nevzpomněl jsem si na to ani jednou. Ale dnes ráno během nakupování jsem si na to vzpomněl dvakrát. Vím, že to je daleko od dokonalosti, ale je to určitý vývoj. Myslím, že mi rozumíš. Všechno je to o vzpomenutí si na aktivaci praktikování.
Proč máme takový problém vzpomenout si na aplikování ctností srdce prostřednictvím praxe kdy-kterou-jak? Důvod není komplikovaný. Jsme tak zhypnotizováni světem ego-osobnosti, že ani nevíme, že jsme v transu. To není nová myšlenka. Je známa a učena v mnoha duchovních školách po stovky let jak na Východě tak na Západě. Byla metaforicky popsána ve světových náboženstvích a mytologiích a v dnešních dnech je podána způsobem, jako je například film Matrix. Smutná pravda je, že jsme částečně nevědomí po většinu našich životů.
Bdělost okamžik za okamžikem
Ačkoliv to může některým lidem znít podivně, my nepraktikujeme emoční mistrovství, nýbrž emoční sebe-mistrovství a dokud jsme ve svých denních rutinách nevědomí, není žádné jáství přítomno. Je sbírka vzpomínek a zvyků – naučených způsobů chování pracujících v režimu autopilot – ale jsi přítomen TY, okamžik za okamžikem? To je otázka, kterou máme položit sami sobě, studovat ji a řešit a co je nejvíce důležité, nenechat ji rušit či zpožďovat naše úsilí v praktikování šesti ctností srdce. Můžeme praktikovat během toho, kdy zkoumáme stupeň své přítomnosti v každodenních aktivitách.
Tato záležitost přítomnosti „teď a tady“ není novinkou. Bylo o ní napsáno mnoho knih a asi nejznámějším myslitelem v této oblasti byl filosof a učitel J. Krishnamurti (1895-1986). Ať je či není tento koncept nový, nic to neubírá na důležitosti zůstat přítomný v daném okamžiku. Podstata spočívá v tom, že jestliže není jedinec duchem přítomen, aby mohl odhalit signály srdce a projevit je v akci, kterou je například praxe kdy-kterou-jak, má citlivost srdce jen malou nebo vůbec žádnou hodnotu.
Jsem si jist, že mnoho z vás má zkušenost, kdy jste seděli naproti někomu, kdo vám něco vyprávěl a vy jste si náhle uvědomili, že uplynulou minutu nebo déle vůbec nevíte, o čem člověk naproti vám vyprávěl. To se může stát ještě trapnějším, když se vás přítel zeptá, co si o jeho vyprávění myslíte. Nebo jiný případ, stalo se vám někdy, že jste šli cestou k nějakému cíli a poté, kdy jste tam došli, vůbec si nedokázali vzpomenout, jak jste se tam dostali?
Kde v takových případech jsme? Fungujeme na auto-pilota a máme jen malou informaci o tom, co se dělo během naší absence. Stalo se ti někdy s manželkou nebo jinou blízkou osobou, že se tě náhle zeptala: „Posloucháš mě vůbec?“ A ty jsi odpověděl: „Samozřejmě.“ A po vyzývající otázce: „Tak co jsem říkala?“ Jsi se zamyslel: „Hmm... no vlastně nevím.“
Tyto příklady nám ukazují překvapující skutečnost. Že často spíme – dokonce i tehdy, když předpokládáme, že jsme bdělí. Ve skutečnosti prostě nejsme „zde“ i přestože si myslíme, že jsme. Pracujeme převážně v sebe-podporujícím, mentálně vytvořeném hologramu naší vlastní reality. To je ego-filtr, skrze který vnější svět plyne do našich mozků. Jak jsme si právě ukázali, nemusíme být ani přítomni, abychom žili své denní rutiny. Nicméně můžeme pracovat s mnohem větší efektivností a bdělostí, jestliže se naučíme být přítomni v současném okamžiku.
V populárním vědecko-fantastickém televizním seriálu Star Trek mají kosmické lodě dva typy pohonných systémů. Impulzní motory pracují v „normálním“ časoprostoru, a deformovací motory umožňují rychlosti větší než je rychlost světla, transcendujíce omezení prostoru a času. Také komunikace v reálném čase se ve Star Treku odehrává prostřednictvím sub-prostoru (kvantový, nelokalizovaný), překonávajíce obrovské vzdálenosti mezi světy a čas potřebný k zaslání zprávy tam a zpět.
Jsme jako poškozené lodě z tohoto sci-fi vesmíru Star Treku; pracujeme jen na časoprostorově omezené impulzní motory a nikdy nepoužíváme vymoženosti deformovacích motorů, které umožňují rychlosti vyšší než je rychlost světla. V této analogii jsou naše ega těmi impulzními motory a my spolu komunikujeme prostřednictvím časových intervalů časoprostoru. (Vzpomeň si na novinové zpravodajce, jejichž konverzace je popletená kvůli časovému zpoždění, které vytvářejí komunikační satelity.) Život ze srdce prostřednictvím emočního sebe-mistrovství je metaforickým zapojením deformačních motorů a sub-prostorové komunikace do našich každodenních životů. To nás posune za omezující spektrum života tří-dimenzionální ego-osobnosti, rozšíří naše spektrum života do vyšších dimenzí energetického srdce a duše.
Vraťme se nyní k našemu hlavnímu tématu. Náš psychologický prostor je tak přeplněn obsahem, že pole naší pozornosti je blokováno všemi těmi „věcmi“ námi vytvářené skutečnosti. Jsme tak zaneprázdněni a pohlceni naším vlastním psychologickým obsahem, že nevidíme, neslyšíme a necítíme jedince, které každodenně potkáváme. Jak Krishnamurti často poukazoval, vlastně nikdy do styku s druhými nepřicházíme. Stýkáme se jen se svými vlastními myšlenkovými a citovými konstrukcemi o druhých. Abych nebyl absolutní, řeknu, že většinu času se setkáváme jen s minulými obrazy lidí, nikoliv s přítomnou skutečností. Často komunikujeme s obrazem lidí takovým, jaký si přejeme, aby lidé byli, nikoliv s obrazem, který by projektovali ti lidé samotní v přítomném okamžiku. To je dvojitá ironie této situace. Všichni po většinu času spolu komunikujeme skrze nepravé obrazy - obrazy, které jsou často zmrazené předsudky či minulými soudy.
Co je nadějné, že z tohoto můžeme vidět smysl praxe kdy-kterou-jak. Náš úkol spočívá v práci z vědomé úrovně duše a energetického srdce. Jinak jednáme z našeho ega-osobnosti a vytváříme si myšlenkové konstrukce o tom, kým a jací druzí jsou (potažmo celý svět). Vzpomenu-li na analogii Star Treku, ego-osobnost používá impulzní motor založený na časo-prostoru. Abychom mohli skutečně efektivně praktikovat, musíme pracovat mimo časoprostor i tehdy, když žijeme uvnitř časoprostoru. To není o vyloučení „nižšího“ světa časoprostoru, to je o expanzi a rozšíření spektra našeho vědomého žití do neobjevených dimenzí za naší dominantní tří-dimenzionální skutečností.
Naším cílem je být bdělí, přítomní, zaměření na probíhající okamžik a nebýt ztraceni v myšlenkách o tom, kde jsme byli, kam chceme jít, nebo kde bychom byli raději. Nebýt ztraceni v minulosti, neutíkat do budoucnosti. Jednoduše být přítomni a naladěni na to, co je přímo před námi.
Pozorování
To znamená, že musíme vyčistit psychologicky přecpanou oblast ego-osobnosti tak, abychom mohli vnímat signály přicházející z energetického srdce. Klíčem k tomu je pozorování. Když jsme ztraceni v myšlenkách, nejsme přítomní, jsme ponořeni v nich a identifikujeme se se svými myšlenkami a pocity. Jak asi mnozí víte, nejsme našimi myšlenkami a pocity. Ony jsou obsahem vědomí, nikoliv vědomím samotným. Jsou to holografické vzpomínky nahrané v našich myslích denním rutinním kontaktem s tří-dimenzionálním světem. Tyto otisky jsou odpadními šuplíky a úložnými prostory našeho psychologického prostoru. Nepotřebujeme je! A také je nepotřebujeme každý den všechny vytahovat ven na plátno našeho vědomí, abychom je zas potom všechny vrátili zpět.5
Můžeš se rozhodnout zakročit a pozorovat svou další navyklou reakci na něco, co vidíš v televizi nebo na něco, co říká nebo dělá tvůj spolupracovník, co je příčinou této tvé reakce. ZASTAV se a pozoruj svou reakci. Provádíš svůj „obvyklý“ komentář? Směješ se nebo si stěžuješ, aniž bys věděl proč? Nepronikla do tvé mysli ošklivá myšlenka, či negativní emoce? Ať se děje cokoliv – POZORUJ to. Všimni si těchto prostých reakcí. Přeruš automatický proud navyklých myšlenek a emocí. To je „harampádí“, které shromažďujeme ve svých skříních. To je materiál, který blokuje světlo duše, aby vstoupilo do tvého pole uvědomění. To je ten „hluk“, který znemožňuje slyšet vnitřní hlas energetického srdce.
Vynaložíš-li dostatek úsilí na přerušení řetězce reakcí myšlenek a emocí ego-osobnosti, přerušíš je až do té míry, že vzniklé ticho je dostatečné, abys mohl uslyšet hlas energetického srdce. To se nestane přes noc. Vyžaduje to trpělivost, je to však dosažitelné. Také poznamenávám, že naprosté ticho mysli a emocí je nemožné a není nutné. Je přirozené pro tyto subjektivní nástroje zaznamenávat a reagovat na prostředí. Jednoduše se naučme dívat se na ně ze správné perspektivy. Tyto myšlenky a pocity jsou našimi služebníky. Slouží nám – naší duši, vyššímu jáství. Ty jsi umělec, který vytváří svá životní vyjádření, své umělecké výtvory. Tvé myšlenky a pocity jsou tvými štětci a barvami.
Naším posláním je obnovit řád našich vnitřních životů tak, abychom byli schopni přivést šest ctností srdce do našich vlastních životů a do životů druhých. Uvažuj o mysli a emocích jako o nástroji, jako je třeba pračka. Chceme-li vyprat prádlo, necháme pracovat pračku. Když je prádlo vyprané, pračka se zastaví a nepracuje, dokud nepotřebujeme vyprat další prádlo. Náš problém spočívá v tom, že necháváme pračku mysli pracovat pořád, dokonce i tehdy, když nemáme žádné prádlo na vyprání. Emoční sebe-mistrovství znamená, že pracujeme s pračkou. My nejsme pračka; jsme tím, kdo s ní manipuluje. Učíme se, jak ji efektivně a správně využívat tak, abychom zabránili nepotřebnému stresu, prali po částech, s nízkými náklady a za krátký čas.
Pozorujeme-li nepřetržitou funkci mysli a emocí, jak návykově reagují na setkání s okolím, brzy pochopíme, že většina této aktivity je nepotřebná a pro dobré bytí dokonce škodlivá. Ego-osobnost je zvyklá na společenský ruch. Tento tří-dimenzionální ruch poškozuje a zeslabuje vnímavost našich emocionálních a mentálních energetických polí. Tato necitlivost k přenosu energetického srdce mnohonásobně omezuje naše schopnosti praktikovat kdy-kterou-jak a dosahovat emočního sebe-mistrovství. Jestliže se nedokážeme dostat do spojení s energiemi našeho vlastního srdce, jak bychom mohli pomáhat druhým? Vzpomeň výzvu: „Lékaři léčete sebe!“
Ještě jedna důležitá poznámka, než budeme pokračovat dál – pozorování není sebe-absorbce. Pozorujeme naše vnitřní procesy s neosobním postojem. To znamená, že máme pro sebe soucit, ale nejsme spojeni s myšlenkami a pocity, které máme. Jsme jako chirurg, který udělal diagnózu nemoci a může problém opravit bez zatěžujících pocitů ohledně procedury, která musí být provedena. Jestliže si náhle uvědomíš, že se identifikuješ s myšlenkami a pocity, které pozoruješ, zastav a znovu se soustřeď na pozorovatele – toho, kdo ovlivňuje kvalitu a povahu těchto obsahů svého vědomí. Jako pozorovatel jsi moudrý a soucitný soudce, který ovlivňuje způsob, jakým myšlenky a pocity přispívají ke tvé praxi. Mají pozitivní nebo negativní vliv?
Jestliže pozorujeme v mysli negaci, přistoupíme k akci a zastavíme ji. Vytvoříme psychologický prostor, ze kterého můžeme vystoupit a obnovit pozitivní myšlení a pocity založené na ctnostech. Potřebujeme však být přítomni, abychom mohli zasáhnout. Začneme-li toto dělat, byť jen na pět sekund, započali jsme proces, který vede k mnohem větší kontrole a nakonec k sebe-mistrovství. To je začátek efektivní praxe kdy-kterou-jak. To je začátek narůstající bdělosti a vnímavosti k signálům energetického srdce.
Citlivost
Bylo řečeno, že srdce je orgán s primární citlivostí či vnímavostí, který spojuje lidský nástroj s ne-fyzickou dimenzí vyššího jáství. Jestliže přijmeme tuto myšlenku jako pracovní hypotézu, stane se zřejmým, že se musíme naučit naladit na signály, které vnímá srdce, jestliže chceme být efektivní v naší praxi. Energetické srdce je „zadrátováno“ do toho, čemu Řád Učitelů Lyricus (ŘUL) říká Neodvozená Informační Struktura.
Ve všech dimenzích prostoru existuje primární pole vibrací či kvantové prvenství. Toto pole je ne-fyzické, ale informuje pole fyzická. Existuje nezávisle na fyzických strukturách existence a mezi učiteli Lyricusu je známo jako Neodvozená Informační Struktura (NIS).
NIS je subkvantová a prezentuje primární matrici živých systémů a neživé hmoty. Je to právě NIS, co dává vzniknout kvantovým polím, která prostupují planety, hvězdy, galaxie a celý vesmír. Je to komunikační pole života, které propojuje ne-místní a místní, jedince a kolektiv, jedničku a nekonečno. Energetické srdce je nefyzickou součástí NIS, která je vstupním portálem z NIS k intuičním a inteligenčním centrům nosiče duše či lidského nástroje. V jistém smyslu je subkvantovou matricí fyzického srdce.6
Jak tento úryvek vysvětluje, energetické srdce je primárním detektorem signálů přicházejících z mimo-časoprostorového světa naší tří-dimenzionální skutečnosti. Většinu našeho času, kdy jsme bdělí, strávíme zájmem o podněty přicházející z vnější, tří-dimenzionální úrovně. „Úroveň hluku“ objektivního světa přehluší „zvuk“ světa subjektivního, detekovaného energetickým srdcem.
Jednoduše řečeno zvuk generovaný vyššími frekvencemi (často nazývaný duchovní) je stabilní a stálý, ale pro naše lidské tří-dimenzionální zařízení není snadné ho detekovat. Naše lidské nástroje jsou vytvořeny tak, aby zachytily signály přicházející z mnoha vyšších frekvencí, ale také aby zachytily signály z časoprostorové dimenze. Protože je naše dominantní učební prostředí jako druhu založené na tří-dimenzionálním světě, nezabývali jsme se (až na pár výjimek) vyvíjením citlivosti na vyšší frekvence a dimenze, které obklopují a pronikají naším světem. Ironií je, že naše existence v dimenzi časoprostoru částečně vytvořila situaci, na jejíž nápravě nyní pracujeme, tím, že dala vzniknout odděleným ego-osobnostem se všemi jejich blokujícími filtry. Emoční sebe-mistrovství je součástí procesu pronikání duchovní energie duše přes energetické srdce do ego-osobnosti. To v důsledku znamená, že oduchovňujeme hmotu a materializujeme ducha.
Vrátím-li se k našemu hlavnímu tématu, existuje dimenze, frekvence, plán či svět emocí, do kterého se každý den noříme. Detekujeme tyto frekvence jako pocity štěstí či smutku, hněvu či odsouzení, strachu či lásky. Takové pocity známe. Jsou obvyklým módem naší každodenní existence. Co když si však vyvineme citlivost, kterou budeme moci detekovat aktuální energetické proudy těchto emocí? Tato hodnotná zpětná vazba nám dovolí „vidět a slyšet“ novým způsobem a otevřít obrovské pole studia a učení, které může urychlit naše mistrovství v těchto mocných energiích, které jsou v nás obsaženy.
V „Životě ze srdce“ je řečeno, že tyto vyšší smysly budou brzy vyvinuty jako další evoluční krok našeho druhu. Technika kdy-kterou-jak je jednou z možností, jak vyvinout tyto vyšší smysly.
Prostřednictvím naší praxe kdy-kterou-jak si vyvineme novou citlivost, která nám umožní pracovat inteligentně se šesti ctnostmi srdce. Tato citlivost nám umožňuje detekovat nedostatek či absenci některé ze srdečních ctností, které jsou zapotřebí pro léčení, harmonizaci, revitalizaci všech situací. Citlivost srdce k příbytku duše je klíčem k naší další duchovní evoluci. Jednoduše se máme naučit, jak udělat spojení mezi nimi a naším bdělým vědomím. Proto potřebujeme vyvinout naši přirozenou emoční citlivost směrem k srdci, protože srdce je přirozeně citlivé a vnímavé k duši. Tímto způsobem si můžeme přes energetické srdce vyvinout nepřerušený kanál přenosu mezi naším vyšším jástvím dlícím mimo časoprostor a naším osobním jástvím v časoprostoru. První krok pro uskutečnění tohoto velkého díla vede přes praxi kdy-kterou-jak.
Citlivost, kterou si potřebujeme rozšířit, nemá co do činění s kritizováním. Neznamená to, že se máme snadno nechat vytočit druhými lidmi nebo událostmi. Není o sentimentalitě nebo podrážděnosti. Ne. Tato citlivost znamená, že jsme bdělí, schopni ponořit se do nitra, a vnímaví ke všemu, co se kolem nás děje. To je citlivost, která může způsobit stálou potřebu lásky v sobě i v druhých, jestliže byla láska přerušena, blokována nebo znejasněna hustými mraky zvyků, nevědomosti, ega a strachu. Citlivost srdce detekuje přítok lásky duše, jak vyzařuje z multidimenzionálních úrovní rozšiřujícího se univerzálního energetického pole či Boha či Prvotního Zdroje. Naše praxe otevře tento proud pro všechny, tak, jak naše lidské nástroje vyvíjejí svou citlivost na energetické srdce a praxi kdy, kterou a jak aplikovat šest ctností srdce.
Meditace Síť šesti ctností srdce
Jedním ze cvičení, které je uvedeno v „Životě ze srdce“ je Meditace Síť šesti ctností srdce.7 Díky meditaci, vytrvalé a stálé praxi můžeme vytvořit energetickou síť (matrici) šesti ctností srdce, která nás obklopuje, ať jdeme kamkoliv. Tato meditace je praktikována v reálném čase. To znamená, že tuto meditaci praktikujeme ve scénách našich každodenních setkání, v kontrastu k tradiční ranní meditaci. Náš úspěch při budování této sítě v našem energetickém poli je hlavním krokem při praktikování kdy-kterou-jak, protože posiluje naši citlivost k sobě samým, k těm, kteří nás obklopují a k energetickému srdci a vyššímu jáství. V této fázi to znamená, že máme své nástroje s sebou a připravené jednat při jakémkoliv setkání. Můžeme to přirovnat k prostředí válečných lékařů, kteří nosí s sebou svůj kufřík. Vznikne-li potřeba, mají své léky a potřeby vždy po ruce.
Můžeš se ptát, proč potřebujeme praxi kdy-kterou-jak, jestliže šíříme ctnosti srdce kudy chodíme? To je dobrá otázka. Odpověď leží, jak pevně věřím, v uvedeném příkladu s lékaři. Naše matrice šesti ctností srdce je jako preventivní lék. Skrze údržbu této sítě, táhnoucí se přes mnohé generace, praktikujeme emoční hygienu. Mnozí z nás vědí, že je důležité udržovat naše fyzická těla a jejich životní prostor v čistotě, dodržovat správnou stravu, cvičit. Jako dospělí jedinci víme, jak předejít nebezpečným situacím dodržováním bezpečnostních pravidel.
Vytvořením sítě šesti ctností srdce v našem energetickém poli udržujeme zdravou emoční atmosféru, která je rozšířením zdravého fyzického prostředí, kterého si mnozí tak vážíme a udržujeme ho jako součást každodenního života. Zrovna jako nezdravý fyzický život snižuje schopnosti imunitního systému a vystavuje nás onemocněním, nezdravý emoční život (emoční chaos) také snižuje schopnosti imunitního systému. Takže je jasné, že spojení emoční hygienické sítě s fyzickou hygienou moderního života může mít obrovský vliv na všechny aspekty našich životů.
Myslím, že je pravdivé konstatovat, že většina lidských bytostí žije v emočním chaosu a nedostatku kontroly svých emocí. Právě kvůli tomu žijeme v bouřlivém oceánu emocí, ve kterém je naše plavidlo, jímž cestujeme, zranitelné a citlivé na nebezpečí přemíry stresu, podrážděnosti, nízkého stavu energie a související náchylnosti k nemocem. A tak, přestože jsme vytvořili síť šesti ctností srdce, může náš systém stále překypovat emočním chaosem, který nás obklopuje. Následkem toho je skutečnost, že stále potřebujeme praxi kdy-kterou-jak.
Jinými slovy energetická síť nás stále provází, aby nám pomáhala udržovat naši emoční hygienu, ale také existuje mnoho příležitostí, kdy potřebujeme poslat specifické energie sobě samým nebo druhým, abychom pomohli v krizových situacích. Podobně je to tehdy, kdy můžeme žít šťastně v relativně zdravém fyzickém prostředí, avšak existuje mnoho příležitostí, kdy potřebujeme specifickou lékařskou pomoc v době nemoci nebo nehody. Přecpaná zdravotnická zařízení po celém světě to dokazují.
Akt vybudování sítě ctností vytváří stav vědomí, který napomáhá naší schopnosti aktivovat praktikování, protože jsme dosáhli schopnosti posunu do dimenzí srdce a duše. Tato schopnost nám umožňuje být bdělí a citliví k potřebám těch, kteří jsou v nouzi.
Poznámky
2 Ibid., odst. 389.
3 „Život ze srdce“, str. 12. (Čísla stran v citacích nemusí nutně souhlasit s českým překladem článků!)
4 „Život ze srdce“, str. 12, 15.
5 Je důležité pochopit, že ačkoliv „nejsme našimi myšlenkami“, neznamená to, že za ně neneseme zodpovědnost.
6 „Energetické srdce a jeho účel v lidském osudu“, str. 13
7 „Život ze srdce“, str. 17-18.
-pokračovanie-
Všetky časti postupne nájdete na tejto adrese.
© www.WingMakers.com český překlad, 2007, Ondřej Průzračný
Zdroj: http://tvurcikridel.cz/
PDF tohto textu nájdete na tejto adrese.
Slovenské stránky Tvorcov Krídel nájdete na tejto adrese.
Všetky časti postupne nájdete na tejto adrese.
Súvisiace:
Tvorca (Úvod od Jamesa)
https://www.miesta.net/clanok/tvorcovia-kridel/tvorca-uvod-od-jamesaJames Mahu BLOG
https://www.miesta.net/rubrika/serial-james-mahu-blog6 cností srdca
https://www.miesta.net/rubrika/serial-6-cnosti-srdca
