Měsíční síla je síla přírody, která poskytuje duchu možnost vtělit se do hmoty. Jako příroda zrcadlí tvůrčí sílu Boží tím, že rodí jakožto viditelný hmotný svět miliardy živoucích bytostí, tak také Měsíc zobrazí světlo Slunce a tak měsíční síla jako mateřství vrací tvůrčí plodivou sílu muže v narození dítěti. Proto je měsíční síla jako zástupkyně přírody, vnitřní silou mateřství, růstu, zrcadlení a také představivosti, neboť představivost je také vtělení - zobrazení - myšlenek do obrazné formy.
Jako Měsíc odráží světlo Slunce bez příměsi cizích barev, tak máš ty, vznešený, projevovat Božství tvého vyššího Já bez příměsi vlastností tvého malého já.Čína
*
Každé nově narozené dítě přináší poselství, že Bůh ještě neztratil svou důvěru v člověka.
Thákur
*
Tvůj zevní svět je přesný odraz tvého nitra. Dokonalé tělo je věrný obraz dokonalé duše.
Mahariši
*
Jen sebeuskutečnění je pravé narození.
Mahariši
*
Svět může být jen dobrý a čistý, je-li náš život dobrý a čistý.
Buď čistý a klidný, rozrušená duše nemůže zrcadlit Já.
Absolutní ovládání přírody a nic víc, musí být cílem. Musíme být pány přírody a nikoliv jejími otroky.Vivekananda
*
Co nepropustíš na svobodu, to nikdy neporoste. Dej člověku světlo svobody! To je jediná podmínka růstu.
Práce a modlitba tě přivádějí zpět ke tvé vlastní přirozenosti.
Ani tělo ani mysl se nesmí stát pánem nad námi. Nesmíme nikdy
zapomenout, že tělo nám náleží, avšak my nenáležíme tělu.Vivekananda
*
Jako se Slunce a Měsíc neodrážejí v kalné vodě, tak také se Všemohoucí nemůže odrážet v srdci, které je zakaleno myšlenkou "já a moje".
Bůh může být na dosah ruky jedině v člověku.Ramakrišna
*
Rozum je jako Měsíc. Dostává světlo vedoucí z Já, které se podobá Slunci. Jakmile tedy Já začne zářit, stane se rozum zbytečným, jako Měsíc, když vyjde slunce.
Mahariši
*
Člověk je zamilován do tělesné omezenosti své existence, zároveň však touží po svobodě svého neomezeného ducha a nesmrtelné duše.
Aurobindo
*
Neúnavnost a brzká vyčerpanost naší činné bytosti a jejich nástrojů jsou známkami toho, že ticho je základem naší pravé přirozenosti a vzrušení je choroba duše.
Aurobindo
*
Nikdy se nemůže Bůh přestat sklánět k přírodě a člověk upírat se k Božství. Je to věčný vztah mezi konečným a nekonečným. Odkloní-li se zdánlivě od sebe, je to jen proto, aby se hlouběji setkali.
Aurobindo
*
Člověk hledá napřed slepě a ani neví, že hledá své Božské Já. Neboť vychází ze tmy hmotné přírody a i když začíná vidět, je dlouho oslepen v něm vzrůstajícím světlem. I Bůh odpovídá na jeho hledání zastřeně. Člověk hledá a Bůh používá jeho slepoty jako rukou malého dítěte, které hmatají po matce.
Aurobindo
*
I když knihy, spisy mohou obsahovat mnoho vědění, přece jen pravá moudrost pochází z nás samých.
Yesudian
*
Příroda čeká jen na to, že bude spoutána a použita ku tvoření. Jen tehdy, jsou-li naše smysly drženy na uzdě jako koně, začnou se projevovat lidské schopnosti. Do té doby se člověk plouží po čtyřech.
Yesudian
*
Sjednocení je velké tajemství přírody. Sjednocení je určením všech věcí. Čím více se bytost blíží ke sjednocení, tím se stává dokonalejší bytostí. To je věta, které nerozumějí všichni lidé.
Eckarthausen
*
Ubírej se vždycky nejkratší cestou! Příroda ji ukazuje. Tvé činy a řeč budou pak přímé a správné. Tento úmysl jediný zbavuje všech překážek a běd, vypočítavosti a přetvářky.
Marcus Aurelius
- pokračovanie -
Elisabeth H A I C H
(Ze třetího rozšířeného vydání z roku 1958, Verlag J. Fink, Stuttgart přeložil Karel Makoň)
Zdroj: Makoň.cz
