Rád bych Vás upozornil na pozoruhodnou knížku, která vysvětluje přirozené zákonitosti, které prostupují celý svět od jeho počátku. Jdeme-li s nimi, dosáhneme štěstí a blaženosti, jdeme-li proti nim, ničeho trvalého nedosáhneme a naopak budeme stále bojovat s nimi i se svou přirozeností. Přírodní zákony, jako zákon akce a reakce, se tedy netýkají pouze přírody, ale působí i na nás, naše slova a myšlenky. Knížka vysvětluje nejen to, jak žít ve shodě s těmito zákonitostmi a mít z nich užitek, ale ukazuje také, v čem spočívá svobodná vůle, původ zla, zabývá se duchovním původem člověka nebo významem sexuální síly pro duchovní rozvoj.
Václav Kazda
Ukázka
Pro odměnu a trest mají mimořádný význam tři základní zákony stvoření: zákon tíže, zákon přitažlivosti stejnorodého a zákon zpětného působení. Jako všechny zákony ve stvoření jsou i tyto tři zákony jednotné ve všech viditelných i neviditelných částech či úrovních stvoření. Různá je v jednotlivých úrovních stvoření jen forma jejich působení.
Působení zákona tíže vidíme v pozemské sféře například tehdy, vložíme-li do vody železo a korek. Železo ihned klesá, protože je těžké, korek zůstává na hladině. Zatlačíme-li korek ke dnu a pak jej pustíme, vyplave nahoru. Průběh je stejný i ve světě neviditelném, poté co například člověk odloží své pozemské tělo. Jemnohmotné tělo odloučené od těla pozemského klesá, jestliže jsme je zatížili náklonností k nízkému, a to do těch míst onoho světa, která mají stejnou tíži, neboť stejná tíže podmiňuje stejný druh. Naopak jemnohmotné tělo stoupá obdobně jako korek do světlejších krajin, jestliže jsme je svou touhou po vyšším a čistším učinili lehčím.
Zákon přitažlivosti stejnorodého vystihuje přesně lidové přísloví: »Vrána k vráně sedá, rovný rovného si hledá.« S tímto zákonem se potkáváme denně všude tam, kde se sdružují za nějakým účelem stejně smýšlející lidé. Působí rovněž při velkém sdružování kast, stavů, tříd a stran. Pod jeho vlivem dochází i ke sdružování stejnorodých myšlenek a tím k jejich zesílenému působení.
I železo a korek se skládá – stejně jako veškerá hmota – vždy ze stejných jednotlivých částic (molekul), které se spojily působením zákona přitažlivosti stejnorodého.
Zákon zpětného působení ve stvoření odpovídá přesně biblickým slovům: »Co člověk zaseje, to také sklidí« (Gal. 6,7). Platí nejen pro semeno, které vkládáme do země; také naše city, myšlenky a činy jsou setbou, již jednoho dne sklidíme, a to v mnohonásobné míře – jako při sklizni pozemské. Jsou to skutky, které nás při smrti následují a které si bereme s sebou na onen svět.
Stojíme vždy uprostřed mnohonásobné sklizně toho, co dobrého nebo špatného jsme zaseli, přesně podle účinků zákona zpětného působení. Podle tohoto zákona se odehrává návrat působení, které nejprve vychází od člověka směrem do stvoření a potom se k němu vrací coby zpětné působení.
Dopustil-li se člověk zlým chtěním bezpráví a tím na sebe uvalil vinu, musí jednoho dne počítat se zlým, navíc ještě zesíleným zpětným působením. Zesíleným proto, že zlé chtění bylo cestou posíleno v důsledku přitažlivosti stejnorodého. Tak praví i Bible: »Zaseli vítr, sklidí bouři!« (Oz. 8,7). Je-li zpětné působení správně pochopeno, přináší člověku rozuzlení, tedy odpoutání se od zla a usmíření viny. V opačném případě může zpětné působení poskytnout živnou půdu pro další zlé činy. Máme však také ještě možnost rozuzlit vinu předčasně, obrátíme-li se k dobrému ještě dříve, než začnou působit zpětné účinky. Vracející se temný osud je pak prosvětleným okolím člověka zeslaben natolik, že se následky v pozemském životě projeví jen symbolicky. Toto předčasné odpoutání se od viny je jednou z Božích milostí, vetkaných do jeho zákonů.
Tři základní zákony stvoření tak přinášejí lidem odměnu i trest. Nyní již také porozumíme pravému smyslu slov Starého zákona: »Má je pomsta a odplata« (5. Mojž. 32,35) a »oko za oko, zub za zub« (5. Mojž. 19,21), která až dosud nebyla nikdy pochopena ve svém hlubším smyslu.
Jsou výrazem Boží spravedlnosti. »Pomsta« a »odplata« nejsou nic jiného, než zpětné působení dobrých a zlých činů člověka, které se odehrává přesně a spravedlivě podle zákona stvoření »oko za oko, zub za zub«. Tato slova vyjadřují stejný druh působení a zpětného účinku – setbu a sklizeň; tedy stejný druh za stejný druh. Bolest za bolest, radost za radost. Tak jako z pšeničných zrn vzejde vždy jen pšenice, přinese zlé chtění jen zlo a dobré chtění jen dobro.
Tato biblická slova nemají být chápána jen pozemsky, nýbrž v duchovním smyslu. »Pomstu« nebo »odplatu« musí člověk přenechat Božím zákonům. Nesmí je vykonávat sám, snad z touhy po osobní mstě tak, že původci zla na oplátku vyrazí oko. Neboť praví se výslovně: »Má je pomsta a odplata!« A tato »odplata« je i v tom nejmenším spravedlivá, tak spravedlivá, jak by to člověk nikdy nedokázal.
Tak je třeba rozumět i Pavlovým slovům Římanům: »Ne sami sobě mstíce, nejmilejší, ale dejte prostor Božímu hněvu (zpětné působení), neboť psáno jest: Mně patří pomsta, já odplatím, praví Pán« (Řím. 12,19).
Herbert Vollmann
Vydala: StiftungGralsbotschaft
Více na: http://shop-gral.com/cz/naucna-literatura/poutnik-svety.html
Koupíte v knihkupectví nebo na: www.integralbrno.cz
