SESTUP INANNY DO PODSVĚTÍ
aneb jedna sumerská báje trošku jinak
ENKI
V překladu znamená Pán Země. Sumerský bůh stvořitel, sladkých vod, moudrosti a lékařství. Byl jedním z trojice nejvyšších a nejdůležitějších sumerských bohů (Dingirů). Vládl Abzu – sladkovodnímu oceánu, střežil ME – božské zákony, kterými se svět řídí.
Je zobrazován jako postava s beraními rohy, z ramen mu vytékají dva prameny vody nebo tyto prameny tryskají z vázy, z níž vyskakuje ryba. Jindy také stojí na hřbetě kozoroha s rybím ocasem (kozoryba). Z planet je mu určen Neptun, i když jeho znakem je spíše Vodnář.
„Tak copak se to stalo mé dceři? Jsem zneklidněn!“ řekl poněkud obřadně, když mu Ninšubura sdělila, co se stalo. Vyslechl celý příběh velmi pozorně a Ninšubura byla trochu na pochybách, kterou že to dceru má vlastně na mysli.
„Máš, velký a moudrý, ty který si zkrotil draka Kuru, Vodu života i Pokrm života. Použij ho, prosím, pro mou paní. Vrať krásné Inanně život a zvrať ortel Dingirů.“ prosila a v duchu uvažovala, zda má také zmínit Me – zákony, jimiž se řídí jak bohové, tak lidé. Zákony, jejichž část mu v pýše Inanna ukradla, aby zvýšila svou vážnost mezi lidem, který sám sebe nazýval Černohlaví.
„Ó ano, ano.“ pobaveně pokýval hlavou Enki a zasmál se. „Jsem pánem Abzu, jsem pánem vod a tak dále – to mi má milá připomínat nemusíš. Jsem i strážce Me, které jsi raději nezmínila ve své prosbě.“ Úsměv z tváře zmizel. „Ale je tu ještě něco… něco, co ani já nezmohu a to je smrt. Ta, moje milá, stojí nade vším a na tu jsme oba krátcí. Tělo zachránit můžeš, ale duši…? A k čemu je tělo bez duše? A k čemu je zákon bez lásky a soucítění?“ vzdychl. A k čemu je srdce bez rozumu?“
Nevěděla, co na to odpovědět a tak mlčela. Enki byl moudrý a jeho slova, přestože ne vždy byla srozumitelná, měla svůj smysl – sdělovala něco, co sice ne chápala, ale věděla, že nebyla pronesena jen tak do větru. Stála a čekala, jestli řekne ještě něco, čemu bude rozumět. Stála a čekala, jestli ji sdělí, že pomůže, anebo odmítne pomoc jako ti, na které se před ním obrátila. Bála se, že Enki nepomůže – a měl na to právo. Krádež Me byla těžkým přečinem. Stála tam, zmožená dlouhou a namáhavou cestou hlubinami Abzu a čekala, až se Enki rozhodne.
Enki se zamyslel. Znal je obě. Znal je obě a byl rád, že nikdy nemusel volit mezi jednou z nich. Obě byly dokonalý celek. Obě dohromady měly vše, každá zvlášť byla jen polovina celku. Moudrá, rozumná Ereškigal a vnímavá Inanna. Zasmál se. Uvědomil si, že Nibiru nerozdělila jen Anki na Nebe a Zemi, ale rozdělila i ty dvě. Oddělila od sebe moudrost a lásku, rozum a cit. Zasmál se, když si uvědomil ortel, který Anunnakiové vynesli, aniž si uvědomili, že výrokem odsoudili i Ereškigal v domnění, že ji ochrání.
Voda a pokrm života. Hloupost – ty je nezachrání. A záchranu teď potřebují obě a obě k tomu mají prostředky – rozum a cit, moudrost i lásku…
Podíval se Ninšuburu. Ta s očima plnými strachu k němu vzhlížela a čekala na odpověď.
Zachránit tělo by nebyl takový problém. Ty dvě zachránit nemohl – to bylo pouze v jejich moci a on věřil, že to dokáží. Problém byl, jak Inannu dostat zpět z Kuru. Alespoň tu, když Ereškigal pomoci nemohl. Potřeboval čas. Potřeboval čas na to, aby prošel všechna Me a našel něco, co by umožnilo Inanně vrátit se zpět.
„Čas. Potřebuji čas!“ řekl ji a dodal: „Za výsledek ručit nemohu.“
Ninšubura si oddechla. Je tedy naděje, že cesta nebyla marná. Je tedy naděje, že Enki pomůže a že úkol, který od Inanny dostala, bude splněn. Jen aby to netrvalo dlouho. Inanna byla přísná paní a její nálady byly vrtkavé.
„Reciprocita.“ napadlo ho – poměr by byl zachován a nebylo by to nic proti ničemu. Jenže má to háček. Lépe řečeno háčky dva – Ana a Enlila. Oba jsou stejní a oba se podobají spíše Ereškigal. Zákon a právo je jim nade vše. Předpisy, logika, rozum, ale chybí soucit. Ne nebylo by to poprvé, co se s nimi dostane do sporu. Konec konců před potopou to bylo to samé. Byli schopni vyhubit všechny lidi. Rozhodnutí to bylo sice logické, ale necitelné. Dokonce i Nirchursag byla otřesena, když viděla ja ti, které stvořila, hynou v mocných vodách a zalitovala, že se postavila na jejich stranu.
Ana – Ana by možná umluvil. Horší to bude s Enlilem, jeho bratrem. Jak se jejich vztah podobá těm dvěma. Enlil chce moc – moc a vládu a domnívá se, že to stejné chtějí i ostatní a proto bojuje. Neustále bojuje proti všem a ve všech vidí nepřítele a neuvědomuje si, že největším nepřítelem je on sám sobě. Jediný cit, který kdy projevil, byla lítost nad Ereškigal. Lítost nad tím, že tahle malá a křehká holka, bílá jak květy lilie, byla odsouzena k tomu, že musí střežit podsvětí. Ten se nepostaví na stranu Inanny už jenom proto, že ona je stejně ctižádostivá a stejně vládychtivá jako on.
Jenže Enki znal i druhou tvář Ereškigal. Necitelnost, s kterou přistupovala ke spravedlnosti. Zákon, který sice dodržovala, ale postavila ho nad soucit. Znal i druhou tvář Inanny. Lehkomyslnost, se kterou si brala vše, co chtěla mít, aniž by brala ohledy na to, co bolestí a slz to vyvolá u druhých.
Jenže teď nebyl čas na úvahy o charakteru těch dvou. Teď musel přemýšlet nad tím, jak nenápadně donutit Ana i Enlila k tomu, aby Inanně povolili cestu zpět. Pak ho to napadlo.
Vzal hlínu stvoření a stvořil Kurgarruu a Kalaturruu – dvě bezpohlavní bytosti – démony nádherného tvaru, ale neschopné plození, neschopné tvoření. Plán byl hotov a tak se vydal za Anem.
-pokračovanie-
Darja Fusková
S dovolením autorky
Všetky časti tejto série postupne nájdete na tejto adrese.
Všetky časti seriálu postupne nájdete na tejto adrese.
Súvisiace:
DARJA FUSKOVÁ Výber
https://miesta.net/rubrika/darja-fuskova-vyber
