Nějaký ten pátek se pohybuju v oblasti nazývané sebepoznání. Právě procházím velmi obtížnou vnitřní krizí a čím dál víc si uvědomuji, kolik jsem na této cestě nasekal chyb, co všechno jsem opomenul a zanedbal. Přecenil jsem vlastní vůli a schopnosti. Nechal jsem se ukolébat dosaženou úrovní, pocitem, jak už jsem daleko. Nevěnoval jsem se dostatečně tělu a hmotě obecně. A docházejí mi ještě další věci, které snad raději ani nechci říkat.
Většina z nás tráví nesmyslně hodně času prací a v práci. Mít pak energii a čas na osobní setkání je často nad naše síly a časové možnosti. Facebook tento systém krásně podporuje. Dává nám pocit, že zvládáme pracovat a ještě udržovat sociální kontakty. A navíc nás vede k tomu, že si naprosto dobrovolně zahlcujeme mysl myriádami podnětů a snižujeme tak svou mentální kapacitu.