Snahy o studium esoterických tradic u kultur jako je starověký Egypt nebo Indie mohou být někdy složité, protože dochované důkazy nemusí vždy vést k definitivnímu výkladu. Ironií situace je, že ačkoliv většina z toho, co nám přišlo z těchto tradic, přežilo převážně protože to bylo původně vytvořeno z kamene, existuje poměrně málo věcí, které můžeme skutečně považovat za „vytesané do kamene.“ Situace je je ještě horší v místech jako starověká Čína, kde události, které se nastaly kolem roku 3000 př. n. l., jsou často známy především z textů, které byly zapsány až kolem roku 300 př. n. l. a tudíž nechávají prostor pro zdravou akademickou debatu. A tak je klíčovým úkolem pro badatele jako jsem já, najít způsoby jak pevně „ukotvit“ interpretace, které naše výzkumy vyžadují, abychom dělali.
Pri štúdiu dogonskej kozmológie by sme objavili mnoho aspektov, ktoré by nám umožnili lepšie pochopiť formu a významy staroegyptských hieroglyfov a slov. Pre komparatívnych kozmológov je nemožné prehliadnuť obrovské podobnosti medzi slovami Ogo (meno postavy, ktorá v dogonskej mytológii predstavuje svetlo) a Aakhu (meno egyptského boha svetla) alebo Sigui (pomenovanie dôležitej dogonskej slávnosti) a skhai (egyptské slovo s významom „oslavovať sviatok“). Oporou pri porovnávaní je často samotná kozmológia, ktorá často uvádza druhotné významy dôležitých kozmologických pojmov, ktoré sa logicky neviažu na prvotné významy, takže sa z nich ani nedajú odvodiť.